První sněhová nadílka je tady a nevypadá to, že by s tím chtěli přestat. Dostali jsme spravedlivě všichni, takže otázka „kudy kam?" je jaksi navíc. Nejlepší je to doma za pecí.
S tím souvisí i akce, kterou naplánoval jeden z mých přátel na facebooku, jmenuje se NIC, nekoná se NIKDE. Bohužel se také asi nekoná NIKDY, protože jsem na ni v návalu jiných starostí zapomněl, ale snad se nebude zlobit, když se k ní vrátím. NĚKDY.
Advent se nese na dvou vlnách: komerční - nákup dárků a všech těch věcí, které jsou potřeba, abychom se cítili pokud možno materiálně saturováni a uspokojeni, a na vlně duchovní - tedy všechny ty věci kolem Betléma, Josefa a Marie a také pochopitelně Ježíška, věci, se kterými zachází církve, které se ale staly pevnou součástí naší tradice a víry, že přichází spasitel. Jestli už nepřišel, má pomalu nejvyšší čas.
Abych vás neošidil o nějaký kulturní tip, dávám ke zvážení návštěvu doubické Fabriky, kde na první svátek vánoční zahraje Vladimír Václavek a představí skladby ze své nové desky. Kytarista, který prošel brněnskou nezávislou scénou (tehdy jako baskytarista) a hrával s Ivou Bittovou, pavlem Fajtem v Dunaji, kapelou E a Domácí lékař ... atakdále, se poslední roky zabydlel u nás na severu, ale mnoho možností ho tu slyšet nemáme. Když zhruba před rokem zahrál na jedné šenovské vernisáži, myslím, že tam předvedl právě několik ukázek ze svého budoucího programu. Skladby precizní, ale tak nějak zvláštně zadumané. Jako dělané pro tohle rozněžnělé období. Začátek po osmé večer.
