
Chtěl jsem si vyzkoušet něco nového a vzal do ruky knížku, kterou bych normálně obešel velkým obloukem. Ale dal jsem se na vojnu, a tak je třeba bojovat. Tedy jsem ji otevřel a četl.
Miroslav Gracík a Petr Macek napsali chvalozpěv na Dagmar »Dádu« Patrasovou, který se jmenuje Fenomén Dáda, a uvrhli mě tak do stavu nepříjemného rozpoložení. Tahle bezesporu krásná dáma, která hrávala v Semaforu, sprchovala se v šatech ve filmu Vrchní prchni (a způsobila tak nejednomu puberťákovi bezesné, anebo spíš mnohasné, nebo jak to říci, noci), návštěvnice v kultovním seriálu Návštěvníci a Xenie ze seriálu Arabela, nasměrovala v jednu chvíli svou kariéru na děti. Vyplnila tak díru na trhu, a to tak mocně, že jsem měl co dělat utajit její existenci vlastním dětem, alespoň na dobu nezbytně nutnou. Takže nemohu říct, že bych si v téhle knize úplně rochnil. Navíc, bohužel, autoři k Dádě přistupují skutečně a pouze jako k fenoménu. Nekladou otázky, nepochybují, ale více méně jen oslavují. Když použijí zdroj, který není k objektu jejich zájmu příliš uctivý, neuvádějí žádné autority (možná proto, že autoritám nestojí za to se k tomuto tématu vyjadřovat). Krátce: tenhle paján je tak slizký, až se zdá, že je pouze dalším marketingovým nástrojem, který má vzbudit zájem o princeznu Xenii, která už není zlá (a to ji přitom slušelo velmi!).
Chtě nechtě ale beru na vědomí, že Dáda je nepřehlédnutelná, a jsou lidé, kteří ji milují bezmezně.
Pro ty ostatní, a pro zajímavost, uvádím knihy, které si kupují návštěvníci internetového knihkupectví Kosmas nejčastěji s touto knížkou: Ekonomie dobra a zla, Muži, kteří nenávidí ženy a Motelové kroniky. Připadá mi to signifikantní.