Je těžké posoudit, jestli je to exotická kráska, či děsuplná šelmička. Tato vzácně rostoucí houba s nádherným jménem Květnatec Archeův připomíná spíše mořskou hvězdici, či tropickou rostlinu. Upoutá výraznou červení s černými lepkavými výčnělky páchnoucími po hnilobě. Pochází z jihovýchodní Austrálie, Nového Zélandu a Tanzanie a do Evropy byla zavlečena spolu s bavlnou ve 20. století. První nález na evropském kontinentu byl zaznamenán v roce 1914 ve Francii. U nás až v roce 1963 na Prachaticku.
Nyní se její jedovatě červené jazýčky objevily v Rumburku, a to již podruhé na témže místě jako vloni - v Dolních Křečanech v Antonínově údolí u Mandavy, ve smíšeném porostu na navážce z rybníka a tlejícím dřevu.
Odborníci upozorňují, že houba není jedlá. Na druhou stranu však dodávají, že ačkoliv se to nezdá, není nebezpečná a zaručeně nekouše!
Je těžké posoudit, jestli je to exotická kráska, či děsuplná šelmička. Tato vzácně rostoucí houba s nádherným jménem Květnatec Archeův připomíná spíše mořskou hvězdici, či tropickou rostlinu. Upoutá výraznou červení s černými lepkavými výčnělky páchnoucími po hnilobě. Pochází z jihovýchodní Austrálie, Nového Zélandu a Tanzanie a do Evropy byla zavlečena spolu s bavlnou ve 20. století. První nález na evropském kontinentu byl zaznamenán v roce 1914 ve Francii. U nás až v roce 1963 na Prachaticku.
Nyní se její jedovatě červené jazýčky objevily v Rumburku, a to již podruhé na témže místě jako vloni - v Dolních Křečanech v Antonínově údolí u Mandavy, ve smíšeném porostu na navážce z rybníka a tlejícím dřevu.
Odborníci upozorňují, že houba není jedlá. Na druhou stranu však dodávají, že ačkoliv se to nezdá, není nebezpečná a zaručeně nekouše!