Na první pohled atraktivní prostředí reklamní agentury je dějištěm knihy Matta Beaumonta „E". Ano, to je název, a i člověk neznalý by si napříště hodně dobře rozmyslel, jestli by se v podobné firmě nechal zaměstnat, protože vztahy tu nejsou zrovna korektní a naopak intriky jsou na denním pořádku, což je dost vysoká daň za dost vysoké příjmy.
Firma navíc zrovna usiluje o zakázku zakázek pro výrobce nealkoholických nápojů, a nejde zrovna o Kolalokovu limonádu z Limonádového Joa.
Stručný název vychází z toho, že celý příběh je odvyprávěn pouze pomocí e-komunikace mezi jednotlivými aktéry, tedy pomocí e-mailů. Navazuje tak na literaturu psanou prostřednictvím dopisů, tedy epistolární neboli brief román. Ale kdo dneska píše dopisy, že.
Wikipedie o této literární formě píše, že čtenář tak získává pocit, že „nahlíží do soukromé korespondence. Použitím této formy se autor snaží docílit dojmu větší opravdovosti a realismu a zároveň mu umožňuje poskytnout čtenáři více úhlů pohledu, na rozdíl od klasického románu s vševědoucím vypravěčem. Román v dopisech bývá často doplňován o deníkové záznamy nebo novinové zprávy. Tato literární forma zažila největší rozkvět v období osvícenství v 18. století"... a teď se, jak se zdá, vrací.
Zprvu poněkud nepřehledné množství e-mailů, které si naši hrdinové posílají, se jaksi samo zpřehledňuje, protože každý má svůj jazyk, formu sdělení a pohled na věc.
Nic neprozradím, když napíšu, že většina hrdinů této knihy jsou hajzlové a prevíti, kteří jako motor své práce používají bílý prášek a jiné podpůrné nelegální prostředky. A že nikomu z nich byste nesvěřili hlídání ani svého psa, natož dítěte. Přesto jsou ale k sežrání.
Celé je to navíc napsané tak vtipně a způsobem tak strhujícím, že si autor těchto řádek jen stěží vzpomíná, kdy zhltl knihu tak rychle. Takže bych si dal našup nášup.
Na první pohled atraktivní prostředí reklamní agentury je dějištěm knihy Matta Beaumonta „E". Ano, to je název, a i člověk neznalý by si napříště hodně dobře rozmyslel, jestli by se v podobné firmě nechal zaměstnat, protože vztahy tu nejsou zrovna korektní a naopak intriky jsou na denním pořádku, což je dost vysoká daň za dost vysoké příjmy.
Firma navíc zrovna usiluje o zakázku zakázek pro výrobce nealkoholických nápojů, a nejde zrovna o Kolalokovu limonádu z Limonádového Joa.
Stručný název vychází z toho, že celý příběh je odvyprávěn pouze pomocí e-komunikace mezi jednotlivými aktéry, tedy pomocí e-mailů. Navazuje tak na literaturu psanou prostřednictvím dopisů, tedy epistolární neboli brief román. Ale kdo dneska píše dopisy, že.
Wikipedie o této literární formě píše, že čtenář tak získává pocit, že „nahlíží do soukromé korespondence. Použitím této formy se autor snaží docílit dojmu větší opravdovosti a realismu a zároveň mu umožňuje poskytnout čtenáři více úhlů pohledu, na rozdíl od klasického románu s vševědoucím vypravěčem. Román v dopisech bývá často doplňován o deníkové záznamy nebo novinové zprávy. Tato literární forma zažila největší rozkvět v období osvícenství v 18. století"... a teď se, jak se zdá, vrací.
Zprvu poněkud nepřehledné množství e-mailů, které si naši hrdinové posílají, se jaksi samo zpřehledňuje, protože každý má svůj jazyk, formu sdělení a pohled na věc.
Nic neprozradím, když napíšu, že většina hrdinů této knihy jsou hajzlové a prevíti, kteří jako motor své práce používají bílý prášek a jiné podpůrné nelegální prostředky. A že nikomu z nich byste nesvěřili hlídání ani svého psa, natož dítěte. Přesto jsou ale k sežrání.
Celé je to navíc napsané tak vtipně a způsobem tak strhujícím, že si autor těchto řádek jen stěží vzpomíná, kdy zhltl knihu tak rychle. Takže bych si dal našup nášup.