Lidé dlouhodobě žijící v hmotné nouzi mohou pozitivně ovlivnit výši svého příspěvku na živobytí i výkonem veřejné služby. Ta funguje od roku 2009 a je na rozhodnutí obce či města, zda ji bude využívat. Za výkon veřejné služby pracovníci nedostávají mzdu. K této aktivitě se mohou přihlásit lidé, kteří pobírají déle jak šest měsíců sociální dávky a nechtějí, aby částka klesla na existenční minimum. Veřejná služba pomáhá obcím v záležitostech, které jsou v jejich zájmu, ale také může lidem v hmotné nouzi zvýšit šance pro uplatnění na trhu práce.
„Pobírám sociální dávky už deset let," prohlašuje paní Slámová, „asi před rokem se rozhodlo, že musím odpracovat 20 hodin měsíčně, aby mi je nezkrátili. Různě jsem se ptala, až jsem konečně narazila na Agenturu Pondělí, kde mi řekli, že bych u nich mohla pracovat jako dobrovolník. Na úřadě mi to však nechtěli uznat. Tvrdili, že to musí být veřejně prospěšná práce, jako je třeba zametání chodníků. Řekla jsem jim, že pomáhat postiženým a sociálně slabým občanům je přeci veřejně prospěšná práce. Tak mi to nakonec dovolili. Vždyť taky, copak by například v Jiříkově mohlo všech 300 nebo 400 lidí závislých na dávkách zametat chodníky?"
Za ten rok, co je paní Slámová v Agentuře Pondělí, se naučila plést košíky, vyrábět svíčky, chodí s klienty na výlety, učí je vařit v tréninkové kuchyni, pracuje s nimi na zahradě. Je velmi spokojená, tvrdí, že přínos veřejné služby je určitě v tom, že se člověk ještě cítí být potřebný. Je jí 56 let, a tak nevidí velkou šanci získat práci.
„Dobrovolnictví a také veřejná služba je pro Agenturu Pondělí i pro její uživatele přínosem. Pokud se některý dobrovolník po zapracování v agentuře velmi dobře osvědčí v práci s lidmi s postižením, může se stát i řádným zaměstnancem," říká Monika Lampová, ředitelka Agentury Pondělí. Jméno dobrovolnice byla změněno.
Luboš Pavel
