Ta dnešní mládež! Hrůza! My jsme sice taky nebyli žádní andílci, ale to, co se děje dnes? Ničeho si neváží, vším opovrhují. Neumí se chovat! Tihle mají přijít po nás? Ne! Hrůza!
Není vám tahle řeč povědomá? Neslyšeli jste ji snad už? Já určitě ano. Naposledy tak v RN vyzněl stylisticky výborný fejetonek G. Doušové Pěkná písnička. Nesouhlasím však s jeho vyzněním.
I já jsem se zúčastnila smutečního aktu na hřbitově. Spolu s kolegyní jsme na něj přivedly dvě třídy „osmáků" naší školy. Viděla jsem i kolegy a žáky z jiných škol. Před akcí jsme děti poučily, a proto věděly, kam a proč jdou. Stála jsem kousek za Vámi, paní redaktorko.
Popisujete to, co jste slyšela za Vašimi zády. To se tam mezi dětmi rozhodně neodehrávalo. Pokud jste něco zaslechla, prosím, i v dobré rodině se najde černá ovce, ale celá ta dlouhá debata? A „znělo souhlasně sborem"? Navrch mobil na hřbitově? To už vůbec ne!
Po ukončení pietního aktu jsme s dětmi ještě chvilku postály, pak jsme se zvolna odebraly do odlehlejšího koutku. Tam jsme je pochválily za vhodné chování. Přišla i paní ředitelka naší školy, která při obřadu stála vedle Vás, a děkovala jim za vzornou reprezentaci. V nejbližším čísle RN jsme si přečetly pochvalné vyjádření pana starosty a senátora J. Sykáčka o důstojném průběhu kladení věnců a říkaly si, že to byla opravdu povedená akce. Těch pár zameškaných vyučovacích hodin se vyplatilo! Na děti dýchla opravdová historie a ony mohly být samy účastníky něčeho slavnostního, ba přímo posvátného. Mnohé z nich to tak i cítily.
Po přečtení Vašeho článku v dalším čísle RN nám však úsměv zhořkl, přišlo rozčarování. Proto se ptám, proč nepíšete o naprosté většině dětí, které spořádaně přihlížely a chovaly se slušně. Nestálo by zato napsat spíše o nich?
Je mi smutno ze zveličování negativních zpráv všeobecně a obzvláště mě mrzí bezdůvodné strefování se do mladé generace. Je to přece jen snadný cíl. A kolik přitakávajících má ta omletá písnička!
Ludmila Uhrová
Vážená paní Uhrová,
nechápu, odkud jste z mého fejetonu vydedukovala, že se v něm hovoří o žácích vaší školy. Nechápu, proč si myslíte, že když vy něco nevidíte a neslyšíte, že to nemohou vidět a slyšet ti druzí. A už vůbec nechápu, proč hned útočíte a hartusíte na někoho, kdo se na věci dívá z jiného úhlu nebo má jiný názor na stejnou věc než vy.
Gabriela Doušová
Děkujeme paní redaktorko,
Váš zážitek a článek v RN, týkající se smutečního aktu, nám zpříjemnil konec pracovního týdne. Přáli bychom si více takových příspěvků.
Ranušová Š. a kolektiv
