Rád bych reagoval na článek z minulého čísla RN, v němž pan J. K. vyjádřil své rozčarování z výkonů současných fotbalistů FK Rumburk. Chápu jeho rozporuplné pocity, přesto bych si dovolil požádat jej, aby nad rumburským fotbalem nelámal hůl. Vždyť i zde, jako snad v každém jiném oboru, platí ono „jednou jsi dole, jednou nahoře". Od onoho zmiňovaného, víceméně nešťastného utkání do dnešního dne (6. června - pozn. autora) družstvo mužů zaznamenalo šňůru tří vítězství za sebou bez jediné inkasované branky, z toho dokonce dvakrát na hřištích soupeřů. To přece vypovídá o něčem jiném, než o pouhém „odbytí si nepříjemné povinnosti". A mimochodem, hrozbu sestupu z I.A třídy se tím podařilo zažehnat.
Při pohledu do historie je zřejmé, že rumburský fotbal pamatuje lepší, ale také i mnohem horší období, než je to současné. Proto se domnívám, že není zcela fér z jednoho nepovedeného utkání vyvozovat podobné závěry jako pan J. K. a šmahem hráče odepisovat bez znalosti širších souvislostí.
Josef Englic
FK Rumburk
