Na skále obtékané řekou Müglitz v Saském Švýcarsku, nedaleko města Pirny, se více než 800 let tyčí zámek Weesenstein. Z původní tvrze byl vybudován rytířský hrad, později přestavěný na renesanční zámek, a ještě později na barokní rezidenci jako sídlo krále.
Nyní se zámek Weesenstein v rámci společného projektu se zámkem Děčín věnuje vytváření česko-saských hranic ve středověku, až k podpisu Chebské mírové smlouvy v roce 1459. Utváření společné česko-saské hranice bylo pro zámek inspirací a v tomto »bojovném« duchu se rozhodl uspořádat již 19. Weesensteinské středověké slavnosti, pod heslem: »Omyly a přešlapy aneb starosti loupeživých rytířů«.
V 15. století prakticky končící středověk otevírá brány do nové doby a bohatí a mocní se přou o moc a vládu. Český král vede spory s německými vévody o prostory hranic a míšeňský kurfiřt Friedrich zápasí s vlastním bratrem Wilhelmem v »bratrské válce«. Šlechta si musí vybrat, na čí stranu se postaví. Ale jak? Vždyť jejich panství jsou rozeseta na obou stranách hranic.
Šlechtictvo rodu von Bünau anno 1456 zve k velkému klání rytířů na Weesenstein a věří v urovnání sporů. Takové slavnosti v zámeckém parku se neobejdou bez hluku rváčů a práčů, bez lahůdek tehdejších dob, vůně květin a stánků řemeslníků.
Cesta na zámek
Zámek Weesenstein leží zhruba 30 km za českými hranicemi. Ze směru Ústí nad Labem po D8 a následně A17 k dálničnímu výjezdu číslo 6 Pirna/Dohna/ Radeberg/Bad Schandau, za výjezdem doprava po B172 ve směru na Altenberg. Z Děčína ve směru na Pirnu po B172 ve směru na Heidenau. V Heidenau odbočit na Altenberg. Údaje do navigace: Am Schlossberg 1, 01809 Müglitztal. Více informací naleznete na stránkách www.schloss-weesenstein.de pod českou vlajkou.
Na skále obtékané řekou Müglitz v Saském Švýcarsku, nedaleko města Pirny, se více než 800 let tyčí zámek Weesenstein. Z původní tvrze byl vybudován rytířský hrad, později přestavěný na renesanční zámek, a ještě později na barokní rezidenci jako sídlo krále.
Nyní se zámek Weesenstein v rámci společného projektu se zámkem Děčín věnuje vytváření česko-saských hranic ve středověku, až k podpisu Chebské mírové smlouvy v roce 1459. Utváření společné česko-saské hranice bylo pro zámek inspirací a v tomto »bojovném« duchu se rozhodl uspořádat již 19. Weesensteinské středověké slavnosti, pod heslem: »Omyly a přešlapy aneb starosti loupeživých rytířů«.
V 15. století prakticky končící středověk otevírá brány do nové doby a bohatí a mocní se přou o moc a vládu. Český král vede spory s německými vévody o prostory hranic a míšeňský kurfiřt Friedrich zápasí s vlastním bratrem Wilhelmem v »bratrské válce«. Šlechta si musí vybrat, na čí stranu se postaví. Ale jak? Vždyť jejich panství jsou rozeseta na obou stranách hranic.
Šlechtictvo rodu von Bünau anno 1456 zve k velkému klání rytířů na Weesenstein a věří v urovnání sporů. Takové slavnosti v zámeckém parku se neobejdou bez hluku rváčů a práčů, bez lahůdek tehdejších dob, vůně květin a stánků řemeslníků.