Prostranství před Loretou v Rumburku změnilo po desítkách let podobu. Koncem března zde byly pokáceny tři vzrostlé zeravy západní. K tomuto kroku přistoupila Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk v souvislosti s přípravou stavebních prací, které před vstupní budovou loretánského areálu proběhnou v průběhu letošního roku.
Rekonstrukce silničního průtahu II/263 umožní farnosti obnovit nefunkční kanalizační přípojku pro loretánskou kapli. Současně bude obnovena vodovodní přípojka, vedená dosud v olověných trubkách.
Co bylo další příčinou pokácení tří kusů zeravu západního (Thuja occidentalis) o výšce zhruba osmi metrů? Jak vyplývá z posudků znalce v oboru arboristika a stanoviska státní památkové péče, jednalo se o stromy defektní, dva byly částečně vyvrácené. „V těsné blízkosti kmenů byly v minulosti provedeny výkopové práce, které ovlivnily statickou odolnost stromů vůči vývratu. Větve stromů sahaly až k zemi a vytvářely vlhké, dobře kryté zákoutí v centru města. To bylo využíváno k odhazování odpadků a bohužel i jako veřejné záchodky," řekl páter Jozef Kujan, ředitel salesiánské komunity.
Z historických materiálů je známo, že v průběhu uplynulých tří století rostly u samotné loretánské kaple a vstupní budovy různé druhy dřevin. Správci areálu z řad kapucínů zde střídavě vysazovali a opět káceli jírovce, lípy a smrky. Využívali je pro boj se stále zamokřeným pozemkem nebo jako ochranu proti povětrnostním vlivům. „Z pohledu kulturně-historického byly zeravy v Čechách nepůvodní dřevinou, která do koncepce těsného okolí Lorety architektonicky ani historicky nezapadala. Naopak, svou hustou a stále zelenou korunou trvale zakrývala tento architektonický skvost. Zeravy se obvykle využívají na vzrostlé živé ploty, např. v urnových hájích. Loreta však nemůže být tento případ, zde není třeba nic skrývat," napsal ve svém posudku znalec v oboru ochrana přírody Tomáš Socha.
Klára Mágrová
Prostranství před loretánským areálem v Rumburku se často měnilo. Kdo z pamětníků si ještě vzpomene na lipovou alej, která rostla v místě nynějšího chodníku? Autor: Anonym, nedat. Sbírka Oblastního muzea Děčín, pobočka Muzeum Rumburk