„Vážení přítomní. Děkujeme. Děkujeme Vám všem..." Další ročník Řezbaření v muzeu byl zahájen nedlouhým proslovem, ve kterém byla opět vyzdvihována slavná betlémářská minulost regionu, stejně jako úspěchy současných pokračovatelů řezbářské tradice. Byla zmíněna rovněž skvělá bilance této poslední vánoční výstavy betlémů, která se stala nejnavštěvovanější výstavou v novodobé historii muzea vůbec. Jednou z příčin návštěvnické úspěšnosti byla jistě reportáž Martina Krska v Toulavé kameře. Tehdy se celá republika seznámila s torzem Kiesslichova pohyblivého betlému, na jehož rekonstrukci by bylo potřeba 8 mil. korun, avšak pak by byl řazen mezi největší a nejsložitější mechanické betlémy v Evropě. Výstava návštěvníkům přinesla seznámení s nejlepšími díly německých předválečných řezbářů, zejména díky zápůjčkám. Svou tvorbu prezentovala většina současných tvůrců, se kterými se mohli lidé opakovaně setkat na „Řezbařeních".
Celá nedělní akce vznikla dosti spontánně (jako ohlas akce konané 1. adventní neděli). Nikdo nepředpokládal, že se setká s tak velkým návštěvnickým ohlasem. Více než 280 návštěvníků za-vítalo na „Rozloučení s betlémy". Snad nikdo nebyl zklamán. Samotní organizátoři z muzea zářili nadšením a srdečně děkovali za účast jak návštěvníkům, tak umělcům, kteří se uvolili strávit den v muzeu s prezentací své tvorby. Celý den panoval čilý návštěvnický ruch. Kolem každého z umělců se plynule měnil hlouček obdivovatelů. Pro pozvednutí nálady byl podáván svařáček a někteří nepohrdli ani přichystaným občerstevním.
Neopakovatelnou přátelskou atmosféru dotvářel stále zvučně hlaholivý výklad starokřečanského řezbáře Květoslava Stehlíka. Úsměvů měl každý na rozdávání. Kdo přišel, prožil chvilku mimo běžnou realitu - takový den plný milých setkání, den v radostném duchu, setkání pod záštitou „dobré vůle".
Máme ve výběžku štěstí, že lidé umělecky nadaní jsou v přátelských vztazích, ochotní se o radost z tvorby podělit a že jsou stále lidé, jež dokáží energii z uměleckých děl přijímat a je pro ně potěšující vzájemné setkání.
