Za účasti zhruba šesti stovek věřících se ve středu 13. ledna ve čtyři hodiny ráno uskutečnila v Bazilice Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově slavnostní poutní mše při příležitosti oslav 144. výročí filipovského zázraku. Hlavním celebrantem mše byl litoměřický biskup Mons. Jan Baxant a koncelebrantem emeritní biskup Mons. Josef Koukl. Bohoslužby se zúčastnily i čtyři desítky koncelebrujících kněží z Čech a Německa. Poutní chrám spravovaný Římskokatolickou farností Jiří-kov se nalézá ve Filipově, místní části Jiříkova, přímo na státní hranici se SRN. Nejmladší mariánská svatyně v litoměřické diecézi se od svého počátku v roce 1866 těšila velké úctě věřících.
„Slavnostní poutní mše v Bazilice Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově se koná ve výroční den zázračného uzdravení Magdalény Kade. Do Filipova přijely během mrazivé noci stovky věřících z Čech, Moravy, Slovenska i Německa. Pěšky ze šluknovské fary se na mši vydali moravští a slovenští poutníci. Zpívali přitom mariánské písně a modlili se. Pěšky do Filipova směřovali i mnozí poutníci z Rumburku, Jiříkova a dalších obcí," řekl páter Jozef Kujan, ředitel salesiánské komunity, která spravuje farnosti v Jiříkově, Rumburku a okolí. K českým poutníkům promluvil Mons. Jan Baxant, německé pak oslovil Mons. Koukl. Formulář mše sv. byl inspirován invokací z loretánské litanie. „Maria, uzdravení nemocných". Mons. Baxant mluvil o tom, že ani nemoc neznamená degradaci člověka a i nemocný může být plný optimismu a svým způsobem šťastný. V devět ho-din následovala v Bazilice Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově mše sv. v německém jazyce, kterou celebroval děkan P. Michael Dittrich ze Žitavy. V 10.30 hodin se konala mše sv. v českém jazyce a odpoledne pak česko-německá mše svatá.
„V domku čp. 63 ve Filipově žila těžce nemocná tkadlena Magdaléna Kade (5. 6. 1835 - 10. 12. 1905). 13. ledna 1866 ve čtyři hodiny nad ránem se Magdaléně při modlitbě zjevila Panna Maria a přislíbila jí uzdravení. Dosud nevyléčitelně nemocná Magdaléna byla dalšího dne zcela zdráva a znovu mohla začít pracovat. K »milostnému domku«, místu zjevení Panny Marie a zázračného uzdravení, začaly putovat zástupy lidí," připomíná historii zjevení farář Jozef Kujan z Římskokatolické farnosti Jiříkov. Ve 30. letech 20. století patřila bazilika ve Filipově k nejnavštěvovanějším mariánským poutním místům v diecézi. O poutní místo pečovali do roku 1950 řeholníci z kongregace redemptoristů.
Klára Mágrová
Mons. Jan Baxant celebruje slavnostní poutní mši v Bazilice Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově. Foto: Klára Mágrová