Milí lidé, do nového roku vám všem přejeme Boží požehnání, které znamená pevnou naději i v nejisté době a navzdory všem životním trablům, jež nás potkávají, a které také znamená „malé oči" pro velké věci kolem nás, ze kterých doopravdy žijeme a které dávají radost.
Kolem nás je mnoho dobrých věcí, které se dějí a mezi námi lidmi prosazují a rostou. Třeba vánoční divadelní hra, která byla sehrána na Štědrý den v evangelickém kostelíku Na Kopečku a která vyjadřovala naději, že narozený Ježíš a v něm živá Boží láska je tu pro každého, i pro žebráky, i pro nás. Nebo světlo z Betléma, přivezené skauty, ten symbol světla Božího, které možná některým z vás svítilo ještě dlouho po Štědrém dnu až do Nového roku. A jen ať svítí!
Ale také se občas přihodí věci zlé. Třeba že se někdo během vánočních svátků vloupal do Domečku Na Kopečku - rozbil okno, hledal peníze, které nenašel, protože tam žádné nenecháváme, vzal alespoň kazeťák, který nemá valnou cenu, a rozbitým oknem zase „odešel" znepokojen houkáním alarmu. A tak bych rád i tímto krátkým článkem vzkázal všem pánům zlodějům, že v Domečku ani v kostelíku nic cenného není a že nemá smysl se tam vloupat a něco zničit. A vás, milí lidé, prosím, jestliže náhodou znáte nějakého pana zloděje, řekněte mu to, on totiž možná nečte Rumburské noviny. Díky.
Přes všechny zlé věci, které nás někdy potkají, Vám i sobě z celého srdce přeji, abychom si nenechali vzít světlo betlémské naděje, které ukazuje dobrou cestu a dává sílu nejen v tom celém novém roce 2010.
Filip Šimonovský
