Vláda vyslyšela nářky obcí a navrhuje dvojnásobné zvýšení daně z nemovitostí. Městským a obecním pokladnám by toto opatření mělo v současné krizi výrazně pomoci.
Celosvětová ekonomická krize a krize veřejných prostředků se nepříznivě promítají i do hospodaření českých měst a obcí. Mnohé z nich se již teď potýkají s ekonomickými těžkostmi, a proto se některá zastupitelstva pokusila podpořit svůj příjem do městské kasy zvýšením koeficientu daně z nemovitostí.
K tomuto postupu se přiklonilo i vedení rumburské radnice, ale městské zastupitelstvo návrh smetlo ze stolu.
„Na jednu stranu je to pochopitelné," vysvětluje postoj zastupitelů starosta města Jaroslav Sykáček.
„Je to nepopulární opatření, které se dotkne kapsy téměř každého občana, chudého i bohatého. A zastupitelé v tuto chvíli stáli před rozhodnutím, jestli hájit zájmy jednotlivců, nebo zájem města. Bohužel, v tomto případě měli více hledět na zájem celku," přiznává starosta.
Zamítnutí tohoto návrhu zkomplikovalo vedení města život. Městská pokladna se rychle vyprazdňuje a rumburští nevyužili nabízenou příležitost, jak tento trend zmírnit.
„Potíže s naplňováním kapitálových příjmů mají všechna města a Šluknovský výběžek ani Rumburk nejsou výjimkou," vysvětluje ředitelka Finančního úřadu v Rumburku Jitka Růžičková. „Od začátku tohoto roku do konce srpna bylo inkaso Šluknovského výběžku téměř o 35 milionů nižší než za stejné období roku loňského a jen v Rumburku je nižší o 7,5 milionu korun. Ostatně, Rumburk patří mezi ty, které to postihlo nejvíce," tvrdí ředitelka Finančního úřadu v Rumburku.
Důvodů vzniklé situace vidí hned několik.
„Na rozdíl od Varnsdorfu, který má podobné těžkosti, je Rumburk handicapován větším množstvím drobných a středních podnikatelů, kteří se teď dostávají do ekonomické a existenční tíže. Mnoho z nich požádalo o neplacení daňových záloh, mnoho z nich vyhlásilo úpadek. Na rozdíl od Rumburku má Varnsdorf výhodu v přítomnosti velkých podnikatelských subjektů. U Rumburku však vidím jako daleko větší problém nepřítomnost vyhlášky, která by upravovala zvýšení koeficientu daně z nemovitosti," dodává Jitka Růžičková.
S tím souhlasí i rumburský starosta:
„Příjmy z daní fyzických osob a z nemovitostí používá každé město na zajištění svých činností a činností jeho příspěvkových organizací, například na úklid a údržbu, osvětlení, placení energií, chod škol, školek, kulturních a sportovních zařízení. Rumburk je nyní nucen tvrdě šetřit a omezit řadu rozvojových plánů. Přitom jsme tomu problému mohli schválením vyhlášky předejít," poznamenává starosta Sykáček. Zároveň ale přiznává, že vedení města v dohledné době návrh na navýšení koeficientu daně z nemovitostí zastupitelům nepředloží.
„Počkáme, jak dopadne Janotův balíček a podle toho se zařídíme. Pokud by byl jeho návrh schválen v obou komorách parlamentu, nemuseli bychom ke schvalování vyhlášky vůbec přikročit," shrnuje na závěr.