Mezi Rumburkem a Krásnou Lípou, u rybníčka s ostrůvkem (velmi romantické, zvláště když je vám sedm let a k ostrůvku doplavat je výkon skoro nadlidský), nachází se restaurace Zátiší.
Čistá hostinská místnost, opalubkovaný strop, krb. Na zdech parůžky i parohy, zvířecí kůže, jedna kančí opřená na pánské toaletě v očekává-ní, kam ji pověsí, a v chodbě vycpané káně myšilovka (buteo buteo), které jako bych už někde viděl. Možná ve školním kabinetu.
V pestré nabídce jídel se nevyskytují hotovky.
Polévky jsou k dispozici dvě, hovězí (17 Kč) a česnečka (15 Kč). Česnečka se smaženým chlebem byla opravdu vynikající.
Z minutek jsme dlouho vybírali a nakonec jsme vybrali Farářovo tajemství (99 Kč) s rýží (20 Kč) a kuřecí steak se šunkou, s nivou, hermelínem a vejcem (120 Kč) a s americkými brambory (28 Kč). Obě porce byly opravdu „dospělé".
Farářovo tajemství je prozrazeno už v jídelníčku, kde se píše, že pod sýrem, který porci zakrývá, najdeme kotletu, zelí, žampiony, papriku, šunku a broskev. Jako překvapení jsem odhalil ještě pórek. Kombinace všech jmenovaných komponent je poměrně nezvyklá. Zajímalo by mě, na které faře se vaří právě takhle a možná bych s panem farářem chvíli diskutoval, jestli tahle sestava je ta pravá a vařili bychom si alespoň týden a nějak to vychytali. Sporná je i příloha, která k zelí v „tajemství" přidá další zelí v obloze; vlastně v přízdobě, jak se píše v jídelníčku.
Kuřecí steak byl „vyladěnější" už proto, že opravdu tu hromadu jídla snědla Gabriela, která většinou i při jídle hubne, a proto na mě obvykle zbude. Tentokrát jsem měl smůlu.
Presso (25 Kč) bylo bez připomínek.
Servírka byla rychlá a ochotná, kuchař stíhal vyrobit minutky skutečně v řádu minut.
Součástí nabídky byly i speciality na roštu, za všechny třeba biftek s volským okem (175 Kč).
Pro úplnost: Gambrinus 10 (20 Kč), Plzeňská dvanáctka (25 Kč). Jako již tradičně, podíval jsem se, kolik stojí Fernet, a je to přijatelných 25 Kč za klasického velkého panáka (0,5 cl).
Jestli netrváte na hotovkách, není Zátiší vůbec špatná volba.
P.S. Nějak si nemůžu vybavit, co Zátiší bylo, když jsem tenkrát nedoplaval k tomu ostrůvku. Nějaká chata ROH?
P.P.S. Pro fanoušky seriálu RED DWARF. Lister: „Jaké to je být mrtvý?" Rimmer: „Je to jako být na dovolené s partou Němců." Ano, to je stejné, jako navštívit kteroukoli restauraci ve výběžku(.eu).
marek douša
www.vybezek.eu