Na hrad Tolštejn se opět po roce vrátil ctihodný pan Albrecht Berka z Dubé, aby byl hlavní ozdobou Tolštejnských slavností. Jeho příchod byl ohlašován slavnostními fanfárami. Následován svou početnou družinou, v níž se to hemžilo purkmistry, rychtáři, rytíři a krásnými dámami, si pan Berka blahosklonně vyposlechl všechny oslavné a vítací zdravice a ještě než se odebral za chutným jídlem a pitím a bezuzdnou zábavou, jak je u rytířů jeho druhu zvykem, rozmnožil svou sbírku rytířů o nové členy. Do rytířského stavu tak pasoval nejpilnější poutníky Tolštejnského panství za uplynulý rok, mezi nimi i Evu Dokoupilovou z Rumburku. Velkolepé Tolštejnské oslavy se poté přesunuly do podhradí, kde je doprovázela řada vystoupení rytířů, fakírů, dělostřelců, ale také vyhodnocení soutěží o Mariášového krále, O Vildovu vábničku a slosování vstupenek. I přes drobný, ale vytrvalý déšť, který provázel závěr odpoledne v celém kraji, většina návštěvníků vytrvala až do velkolepé bitvy z období třicetileté války pod názvem „Švédi pod Tolštejnem".
Jak je již na Tolštejně zvykem, slavnosti tohoto hradu trvají téměř tři dny. Jídla i pití je dost a o zábavu je též vždy postaráno. Podle svědků této důležité události byla prý nálada na hradě i v podhradí stále výborná i přes ne příliš vlídné počasí. Letošní slavnosti přenesly návštěvníky do dávné minulosti. Všude byly dobové kostýmy, ve stáncích se prodávaly jen krásné řemeslné výrobky... nic ze současnosti. Ale i přesto Tolštejnští na budoucnost nezapomínají a již nyní plánují slavnosti příští, jubilejní, desáté.
Eva Dokoupilová z Rumburku byla díky svým turistickým a poutnickým schopnostem pasována do rytířského řádu pana Albrechta Berky z Dubé.