Když jsme vešli do šluknovského Clubu, bylo jasné, že se tu stravuje snad celý Šluknov, nebo možná jeho větší část. Ale určitě sem chodí na oběd úředníci z nedalekého městského úřadu.
I když jsme se trefili přímo do obědové špičky, získali jsme místečko a mohli si vybrat z bohatého menu.
Od té doby, co jsem vynalezl metodu do restaurace dojet autem, potom ho předat a domů jít pěšky, dopřávám si k jídlu pivo. V Clubu nabízejí klasickou plzeňskou sadu: Gambrinus 10/12, Plzeň 12 (za 26 Kč) a Kozlíka 11. Pan doktor mi doporučil plzeňskou dvanáctku, a tak ji preferuji. Tady byla z těch lepších. Je patrné, že se jí tu vytočí dost, a to její kvalitě prospívá.
Řidička si dala Kofolu. Dohromady půl litru za 19 Kč.
Tentokrát jsme si dali obě polévky z denní nabídky: slepičí s drobením (15 Kč) a hrachovku s křupínky (také 15 Kč), obě dobré a horké.
Z hotovek jsem si vybral hovězí na pepři s kolínky (60 Kč) a byla toho hromada v hlubokém talíři podávaná se lžící. A tak jsem bagroval a bagroval, ale porci jsem nedojedl.
Gabriela měla jinačí chutě. Vybrala si pikantní hovězí zapečená játra (77 Kč) a přesto, že se jednalo o položku z minutek, nebyla příprava nijak nesnesitelně dlouhá. O jídle mluvila hezky: „křehké a chutné." Nicméně ještě s větším dojetím vzpomínala na vepřová játra na roštu, která zde ochutnala před nějakým časem. To prý byla dobrota ještě větší, než ta pikantní a zapečená.
Osobně jsem byl tak přejedený, že jsem ochutnal skutečně jenom abych neurazil, a litoval jsem, že nemám větší hlad.
Pro příště vybrali jsme si z menu žabí stehýnka - na roštu nebo smažená, nebo možná něco z bohaté nabídky jídel ze zvěřiny. (Inu: lesnická škola ve městě.)
Menší incident nastal, když jedna z návštěvnic opouštěla sál a podařilo se jí vzít náš stůl s sebou. Naštěstí tekutiny, které se rozlily, rozlily se správným směrem, a tak nikdo neutrpěl újmu. Za dvě minuty bylo vše zpět na svých místech, jakoby se nestalo nic.
Esspresso (23 Kč) korunovalo oběd. Ano, sem zavítáme klidně znova.
P.S. Club je jasně hospoda štamgastů. Dostává se jim zde zvláštních privilegií. Jeden ze stolů vypadá jako pobočka jisté sázkové kanceláře. Určitě zde probíhají velmi zarputilé debaty, například když česká fotbalová reprezentace získá nového trenéra.
P.P.S. Zatímco v některých restauracích, o kterých jsme tu psali, hraje televize nebo rádio, tady hraje i televize i rádio. Televize naštěstí bez zvuku a rádio jenom tak, aby nebylo ticho.
marek douša
www.vybezek.eu