Vinárna V Parku, Varnsdorf
Jako třeba Brno a Praha nebo Hradec a Pardubice, mají se k sobě Rumburk a Varnsdorf. Když vynechám Rumburk a rozšířím tuhle myšlenku, řeknu, že Varnsdorf trošku pohrdá zbytkem výběžku a výběžku je zase Varnsdorf úplně putna. Jako by už nebyl jeho součástí, ale přitom je. Takže nesmí chybět ani na naší gastronomické mapě.
Vinárna V Parku působí na první pohled celkem zavedeně. Žádný velký nával, žádný velký hluk. Jenom to rádio hraje.
Denní menu zahrnuje polévku a dvě jídla na výběr za přijatelných pětašedesát korun.
Snad náhodou zase narážím na dršťkovou polévku a k tomu vybírám ražniči s bramborovou kaší.
Polévka je víc moučná nežli zaslouží. A dršťky jsou poněkud tuhé. Ale je jedlá a kdyby byla i horká, byl bych spokojenější. Spustila by se mi rýma, opotila by se záda a neměl bych kdy být tak kritický.
Ražniči s bramborovou kaší bylo ta-kové snadno zapomenutelné. Nejvýraznější vzpomínka patří cibuli, ale to proto, že cibule má chuť sama o sobě a že Gabriela ji mermomocí potřebovala ochutnat (kupodivu neservírovali obě hlavní jídla najednou). Kaše byla spíš suchá, ale zase byla vyrobena z brambor, a to potěší.
Překvápko bylo, že v rámci menu se servíruje i dezert, tentokrát polovina palačinky s marmeládou. To se nám na cestách po restauracích výběžkových zatím nestalo, a tak klidně přidám půl bodu za dobrý nápad.
Gabriela si dala bramborák plněný hermelínem (98 Kč). Opravdu slušná porce chutného pokrmu s mnohem vtipnější oblohou, než je v kraji zvykem (zelí červené, bílé, mrkev, okurka, jablíčko, plátek pomeranče).
Kdyby nic jiného, bylo to hezké na pohled, a jak známo, očima se jí také.
Pili jsme minerálku a Kofolu (kterou když miluješ, neodoláš) a na závěr jsme se nerozpakovali dát si kávu, protože tahle hospoda vypadala, že kafe umí. Presso Dikaf (22 Kč) bylo výborné (já větší hrnek), příliš silné (Gabriela malý hrnek).
Pro pivaře hlásím, že se tu čepují pl-zeňská piva, dvanáctka Plzeň za 27 Kč a desítka Gambrinus za korun devatenáct. Býti pivním dealerem, asi by mě nepotěšilo, že součástí interiéru jsou i (sice starodávné) repliky reklam na úplně jiný druh piva.
Vinárna V Parku je, což je úžasné, v parku a v příznivých podmínkách nabízí i posezení venku. I za těchto neletních klimatických podmínek jsou však k disposici weekendové nabídky. Třeba marinované kotlety, pečená křídla, ovarové kolénko, uzená žebra a nebo tatarák.
Škoda, že to máme my z výběžku do Varnsdorfu poněkud přes ruku.
P.S. To mě vždycky pobaví, když servírka při přijímání objednávky řekne: „Neříkejte mi, jak se jídlo jmenuje, mě stačí číslo." Takže ta třistašestka docela ušla.
http://vybezek.eu
