Důsledky celosvětové hospodářské krize byly výrazně citelné v růstu nezaměstnanosti i na Děčínsku už koncem roku 2008. Statistické údaje za leden ale překročily všechna očekávání. Bě-hem měsíce vzrostl počet nezaměstna-ných o 953 osob na 9053, což je smutný rekord historie Úřadu práce v Děčíně. Míra nezaměstnanosti v tomto regionu stoupla na 12,36 procenta, což je v republikovém srovnání šesté místo. I ve Šluknovském výběžku přibylo nezaměstnaných, a to o 483 osob (tedy polovina z celého okresu Děčín), a míra nezaměstnanosti poskočila na 14,55 procenta, což je téměř o dvě procenta více než v prosinci minulého roku.
A hned tak asi lépe nebude. Podle Ing. Vlastimila Pažourka z Úřadu práce v Děčíně a ze šetření mezi zaměstnavateli z počátku roku se očekává další propouštění u většiny velkých zaměstnavatelů v regionu. „V tuto chvíli propouštějí zaměstnance všechny firmy, protože nic jiného jim ani nezbývá," vysvětluje Pažourek.
Dalším krokem k přežití firem je omezování výroby. „Zatím evidujeme osmnáct velkých firem na Děčínsku, které požádaly o zkrácení pracovní doby v průběhu týdne, a je ještě spousta dalších, které náš souhlas nepotřebují, protože mají své odbory, se kterými se dohodnou," tvrdí Vlastimil Pažourek.
Ke zvýšení nezaměstnanosti přispělo i to, že u zaměstnavatelů výrazně klesl zájem o nové zaměstnance. Dlouhodobý zájem trvá pouze u technicky vzdělaných odborníků, převážně vysokoškoláků, a na některých školách je ještě pořád zájem o odborné učitele.
S negativními dopady ekonomické krize se potýkají i firmy ze Šluknovska. Firmu Benteler, nejvýznamnějšího zaměstnavatele v regionu, zasáhla krize automobilového průmyslu. Podle personálního šéfa Ondřeje Kouta byla firma nucena zastavit nábor nových zaměstnanců a nyní ve firmě prakticky neexistuje možnost přesčasů. Pro posílení výroby v rumburském závodě a tím udržení co největšího počtu zaměstnanců přistoupilo vedení společnosti k převedení externě prováděných zakázek zpět do závodu.
Firmy z automobilového průmyslu, který je mimo bankovnictví světovou hospodářskou krizí nejvíce postižen, jsou i zákazníky společnosti Schäfer a Sýkora s.r.o. „U naší společnosti se začal projevovat pokles objednávek koncem roku 2008 a v letošním roce tento pokles pokračuje. Negativně se nás dotýká i zhoršená platební morálka našich zákazníků a přílišná volatilita kurzu koruny s naprosto nepředvídatelným vývojem v následujícím období," vypočítává nastalé obtíže jednatel společnosti Karel Schäfer. Firma se podle Karla Schäfera snaží negativní dopady v letošním roce omezit seškrtáním veškerých nákladů, které nejsou pro chod firmy zcela nezbytné. Dalším krokem je rozšíření prodejní sítě o pobočky v Táboře a Jihlavě. „Naším hlavním cílem je přežít nastávající negativní období bez nutnosti výrazného snižování počtu pracovníků a v dobrém finančním zdraví," dodává jednatel společnosti Schäfer a Sýkora.
Jednou z firem s nejdelší tradicí ve Šluknovském výběžku je STAP a.s. Vilémov. Ekonomický ředitel firmy Václav Soukup potvrzuje, že i tato fir-ma ekonomické krizi neunikla. „Snížení objemu zakázek a ruku v ruce s tím dovoz laciných asijských výrobků, vývoj kurzu koruny a zvyšování cen energií má velký dopad do hospodaření společnosti," vypočítává Václav Soukup. Podle něj tak firma svou záchranu vidí v souboru několika významných opatření, a to ve zvýšení produktivity práce, snížení počtu zaměstnanců, snížení všech nákladů na ještě únosnou mez, od hlídání každého šroubku až po reorganizace pracovišť a hledání nových odbytových kanálů.
Výrazný pokles zakázek zaznamenali již na konci roku 2008 i ve společnosti Lukram. Přestože se dosud tento stav nezměnil, nebyla firma podle vedoucího výroby Martina Greschnera nucena jít cestou masivního propouštění. Propouštění se nemusí bát ani zaměstnanci varnsdorfského TOSu. Jak uvedl generální ředitel a místopředseda představenstva Ing. Miroslav Bičiště, výhodou společnosti TOS Varnsdorf je to, že firma je svými dodávkami orientována na energetické a všeobecné strojírenství a minimálně na automobilový průmysl. Další výhodou je, že obchodní kanály jsou celoplošně diverzifikovány po celém světě, tudíž recesi v určitém teritoriu je možno nahradit navýšením dodávek do jiných oblastí. V současné době má firma zakázkové krytí na 100 % vytížení svých výrobních kapacit šest měsíců dopředu. „Celoročně očekáváme, že výše tržeb by se neměla zásadně odlišovat od tržeb dosažených v roce 2008. Z této skutečnosti vyplývá, že i z pohledu zaměstnanosti je situace ve firmě stabilní," zdůrazňuje Ing. Bičiště.
Krize se příliš neobává ani stavební firma z Varnsdorfu Czech Pan, přestože se projevila částečným poklesem počtu zakázek a pokles ve výrobě byl na přelomu tohoto roku za poslední tři roky největší. „Předpokládáme, že díky naší aktivitě, kterou jsme vyvinuli v minulých letech a díky níž se nám podařilo získat významné zákazníky a pravidelné odběratele i v zahraničí, hlavně v Belgii a na Slovensku, se nám i v letošním roce podaří v sezoně naplnit plnou kapacitu naší výroby. Neplánujeme zatím žádné mimořádné propouštění, a pracovníky, kteří v této době nejsou zapojeni do výroby, zaměstnáme při údržbě a opravách firemního majetku," potvrzuje vedoucí společnosti Ing. Václav Moravec.
S ekonomickými problémy se potýkají dopravní firmy. Například firma Noprosu zaměstnává 145 zaměstnanců, z nichž je v současné chvíli 35 ve výpovědi nebo pracují jen na 60 %. Podle majitele firmy Josefa Šusty má firma řádově o 35 % méně zakázek a jak ukazuje vývoj, situace by se mohla ještě zhoršit. Krize postihla nejen výrobce vozidel a součástek, ale projevuje se i v dalších odvětvích, včetně zemědělství. Už koncem loňského roku firma prodala pět kamionů a dnes má ze 60 stávajících vozidel 12 aut odstavených se značkami v depozitu.
Přestože mají firmy na Děčínsku větší či menší ekonomické těžkosti, žádná z nich nebyla podle Ing. Pažourka zatím nucena vyhlásit bankrot.
Díky ekonomické krizi praskají úřady práce na Děčínsku ve švech pod náporem nezaměstnaných. Foto: gdo