Snad ke každému obrázku moderního města dnes bohužel patří i pohled na posprejované zdi a vagóny na nádraží. Pavel Mareš, student rumburského gymnázia, hledal se svou skupinou ve školním projektu „Já občan" způsoby, jak se sprejery v našem městě bojovat. Z ankety, ve které byla oslovena stovka lidí různého věku, vyplynulo, že více jak 80 procent dotázaných by sprejerství řešilo postavením legální zdi nebo zlegalizováním některé zdi již stojící. Na místě je otázka, zda-li je graffiti uměním, vyjádřením názoru nebo pouhopouhým vandalismem a je-li možné sprejery zlegalizováním nějaké zdi přimět k tomu, aby si sáhli do svědomí a provozovali své umění radši na povolených místech. Pavlovi Marešovi jsem tedy položila několik otázek k věci:
Autor projektu Pavel Mareš
Co je vůbec sprejování - vyjádření sebe sama a nějakého nesouhlasu se společností, nebo koníček jako každý jiný (ovšem nelegální)? A pro koho by zeď byla?
Tohle je podle mě individuální, ale myslím, že pro ty, kteří vyjadřují svůj nesouhlas se společností, bude legální zeď k ničemu. Tu využijí ti, kteří berou sprejování jako hobby, umění dneška. A taky ti, které to prostě baví.
Ty sám bys zeď využil?
Nejsem zrovna sprejer, ale určitě bych si to zkusil.
Myslíš si, že by samotní sprejeři byli ochotni pro legální zeď něco udělat, např. ji postavit, nebo již stojící zeď omítnout, zabělit...?
Stačilo by přece nějakou zeď zlegalizovat. V Rumburku je spousta míst, kde by sprejování bylo zkrášlením, třeba zeď u autobusového nádraží. A na mládežnickou akci bych zrovna nespoléhal. Myslím, že není tak těžké vytipovat zdi a jiné prostory, které by byly vhodné k tomuhle účelu, a jenom je schválit. Nic to nestojí a město se pak už nemusí o nic starat. A třeba ubude poničených fasád.
Ve svém e-mailu jsi uvedl, že v jiných městech přinesla legální zeď pro sprejery ovoce. Máš nějakou představu o tom, jak se situace v daných městech zlepšila?
Na první pohled je vidět, že původně šedé a oprýskané zdi jsou hezky pomalované. A sprejery, kteří to berou jako koníčka, se nemusí zabývat policie. Statistiky se asi vytvořit nedají, ale myslím, že i tohle stačí.
Kolik prostoru by podle tebe měla legální „plocha pro sprejery" zabírat?
To záleží na tom, kolik ploch se najde. Nejde o to, splnit nějakou normu. Hlavně by se za tím nemělo hledat nic složitého. Je to jen o dobré vůli lidí. Každý si najde důvody, proč něco nejde, ale lepší je najít důvody, proč něco jde...
Další dotazy mi za Městskou policii Rumburk zodpověděl její ředitel Miroslav Jeřábek:
Jak je to se sprejery v Rumburku? Je jich víc než dřív, nebo je u nás sprejování „módou na ústupu"?
Módou na ústupu určitě není, protože když se podíváme kolem sebe, hlavně na autobusovou zastávku Bytex nebo na celou třídu 9. května, zjistíme, že čmárat se bude asi pořád, a to i na obydlených objektech.
Nechystáte se kvůli sprejerům zvýšit ostrahu města?
Město je neustále sledováno hlídkou strážníků, která má na starosti všechno, i sprejery. Zvýšení ostrahy nechystáme. Městská policie navíc neřeší případy sprejerství zvlášť, ale společně s dalšími skutky pod jednou hlavičkou, a to trestné činy.
Je pravda, že by možná nebylo od věci porozhlédnout se po městě a nějakou tu zeď zlegalizovat. Otázkou ale zůstává, kolik sprejerů u nás sprejuje pro zábavu a kolik proti společnosti. A následovat by mohl spor generací - jestli je sprejování umění, nebo jestli by nebylo lepší mít město konzervativně šedé. Během několika dní, kdy vznikal tento článek, se obě strany sešly a společně došly k závěru, že by Pavel Mareš mohl vytipovat místa, kde by mohly legální plochy být. Místostarostka Winterová slíbila, že přes majetkový odbor dohledá vlastníky ploch a jejich oslovení a případné jednání s nimi už nechá na Marešově skupině.
Některé výtvory sprejerů dokáží zkrášlit i ošklivou betonovou zeď mezi Izraelem a Palestinou. Autorem tohoto graffiti je světoznámý umělec Banksy.
