Jistě si mnozí z vás pamatují na varování našich babiček: „Vezmi si čepici a nepopotahuj, vrazí se ti to do ucha!" Myslely tím samozřejmě, že bychom mohli dostat zánět středního ucha, což je onemocnění zejména u dětí poměrně časté a hodně bolestivé. Co to vlastně znamená, když lékař stanoví diagnózu akutní zánět středního ucha neboli otitis media acuta, dnes vysvětluje MUDr. Eva Šrámková.
S tímto onemocněním se setkáváme v každém věku, nejčastěji u batolat a dětí předškolního věku.
Nemoc začíná jako rýma a zánět nosohltanu. Bolest ucha nastupuje náhle a může být velmi intenzivní. Zvyšuje se při kašli, smrkání a polykání. U dětských pacientů je při hnisavém zánětu středouší patrná celková zchvácenost a vysoká horečka. Tento stav si již vyžaduje lékařské ošetření. Někdy je průběh nemoci tak prudký, že dojde ke spontánní perforaci (protržení) bubínku, k výtoku hlenohnisavého sekretu a tím k uvolnění tlaku a zmírnění bolesti ještě před lékařským ošetřením. Někdy je ale bubínek pevný a je nutné ho protnout, aby hnisavý sekret vytekl ze středouší a došlo tak k úlevě od bolesti. Tyto stavy již vyžadují léčbu antibiotiky.
Většina zánětů středního ucha dojde jen do stádia kataru (jedná se o lehčí formu zánětu), a pak stačí jen symptomatická léčba, která se též používá jako první pomoc při noční bolesti ucha. Přiložíme za bolavé ucho velmi studený obklad těsně za boltec, aplikujeme nosní kapky nebo sprej a podáváme pacientovi sirup na bolest a teplotu (Nurofen, Brufen, Panadol apod.). Je také možné aplikovat ušní analgetické kapky (kapky proti bolesti).
Každé dítě by po prodělaném zánětu středního ucha měl zkontrolovat ušní lékař a udělat sluchovou zkoušku. Nedoslýchavost, která je příznakem otitidy (zánětu středního ucha), může přetrvávat i po odeznění zánětlivých faktorů. Teprve lesklý bubínek a normální sluch jsou známkou zhojeného zánětu. Poznámka nakonec: Zaručené babské rady jako česnek nebo vatové smotky do ucha nepatří, protože zánět určitě nevyléčí!
