S úmyslem darovat krev naplánoval na 8. prosince 2008 Mgr. Josef Makovský, učitel Střední zdravotnické školy a Obchodní akademie v Rumburku, výpravu do nemocnice v Děčíně. Řadě studentů se tato myšlenka zalíbila, a tak s panem Makovským vyjel z obchodní akademie celý desetičlenný tým prvodárců. Většina z nás netušila, co nás čeká. Naštěstí pan učitel a tamní personál nás nejprve se vším seznámili a pak už s námi mohla být sepsána karta dárce, následovalo předběžné vyšetření, lékařka posoudila náš okamžitý zdravotní stav a konečně samotný odběr krve. Někteří ovšem až k odběru nedošli. Důvodem vyloučení bylo nachlazení nebo nedostatek „železa v krvi“. Jeden spolužák neprošel sítem vhodných kandidátů na dárcovství kvůli módnímu tetování, protože nebylo starší šesti měsíců. Dobrovolníky prozatímní vyloučení mrzelo, a proto se shodli, že příště pojedou znovu.
Odběr nebyl zdaleka tak strašný, jak si většina z nás představovala. Čekalo na nás pohodlné křeslo s držákem na ruku, sestra pro jistotu znovu zkontrolovala naše nacionále - a pak už to šlo raz dva. Napíchnutí žíly, odebrání 450 mililitrů a to nejlepší na konec - odchod na svačinu. Někteří z nás si křesla užili více než jiní, ale i tak to zvládli skvěle a ani oni na dárcovství nezanevřeli.
Tímto bych chtěla poděkovat panu Makovskému, že nás na odběr vzal s sebou a umožnil nám zakusit něco, co ještě nikdo z nás nezažil.
Nebojte se ani vy a můžeteli, jeďte darovat krev. Nikdy nevíte, kdo z vašich blízkých ji bude potřebovat.
