Datum 17. prosince, které připadá na pondělí, bychom si měli zakroužkovat červeně. Je to totiž pro město významný den, protože rumburský městský znak slaví 420. výročí. Udělil jej dne 17. prosince 1587 na přímluvu pana Jiřího Mähla ze Střelic a na Tolštýně a Rumburku městu císař Rudolf II.
„My, Rudolf II., z Boží milosti volený římský císař, pro všechny časy rozmnožitel Říše, král německý, uherský, český, dalmatský, chorvatský oznamujeme všem, že Nás laskavě uvědomil Náš rada, vicekancléř koruny české, milý, věrný pan Jiří Mähl ze Střelic a na Tolštýně a Rumburku, jak jeho město bylo milostivě zaopatřeno dřívějším císařem Ferdinandem…“ Tolik citace ze sáhodlouhé darovací listiny císaře Rudolfa II.
Dále jsou v ní uvedeny „milosti tehdejší vrchnosti“, všechny týdenní a výroční trhy a posvícení po nanebevzetí panny Marie.
Tato ustanovení císař potvrdil s tím, že
„... pokud jim po právu náleží, co dostatečně prokázali, aby také Náš rada a vicekancléř království českého cítil tím více Naši milost vůči němu a jeho poddaným obyvatelům v celé obci města Rumburku a aby ji pociťovali s úspěchem při práci.“
V dalším odstavci se jedná o dobytčí trhy. Uvedena jsou práva a povinnosti všech, kteří na trhy přicházejí a
„... na kterých budou míti mimo všechna dosavadní privilegia a svobody především právo a soudnictví.
Dále je obdarujeme přízní, aby na věčné časy všechny otevřené a zavřené dopisy a smlouvy, které budou vyhotovovat městskou pečetí jménem svým a jménem obce, ať je to cokoliv, pečetili červeným voskem. Také má býti považována za autentickou pouze tato pečeť na věčné časy na všech dopisech a listinách, pod kterými je připojena se ctí a právem, aby byly důvěryhodné, aby měly listiny a dopisy svou důstojnost a pravomoc.
Aby nikdo nebyl vydán v nebezpečí, potvrzujeme a ubezpečujeme tímto je a jejich potomky z české královské moci a u vědomí moci tohoto dopisu, stanovíme a chceme, aby zmíněné městečko Rumburk se všemi svými obyvateli a celou obcí klidně užíval svých práv, soudnictví, svobod pro toto naše potvrzení.
Rozkazujeme proto všem poddaným Našeho Království českého a všech připojených zemí, nechť jsou vysokého nebo nízkého stavu, úřadu či povolání, aby obyvatele a celou obec městečka Rumburk, také jejich potomky nerušili v těchto jejich starodávných právech a soudnictví ani v uvedených privilegiích a svobodách, které jsme jim a jejich potomkům udělili a aby to nikomu nedovolovali, ale naopak, aby je při tom chránili a nechali je jednat a pracovat.
Nechť se každý vyhýbá Našemu trestu a nemilosti! To myslíme vážně a stvrzujeme tento dopis jako doklad Naší přivěšenou císařskou pečetí!
Dáno na Našem královském zámku pražském 17. dne měsíce prosince roku 1587 po narození Krista, našeho milého Pána a Spasitele a království Našich Římského třináctého, Uherského sedmnáctého a Českého též třináctého.“
Doplňující poznámka
Původním městským znakem města bylo erbovní znamení Berků z Dubé, kteří byli majiteli panství - zkřížené ostrve (německy Rhone). Odtud pochází jméno města - původně Rohnberg. Jak šel čas, došlo se až k dnešní podobě Rumburk. V roce 1946 žádala Místní správní komise Ministerstvo vnitra o změnu jména města na Český Ronov. Nebylo vyhověno, dle sdělení jedné z pamětnic pro výrobní značky továren. Úřední doložení není.
