Již třetím rokem se na rumburském gymnáziu koná dějepisný seminář, který je založen na vzájemné spolupráci českých a německých studentů z Gymnázia Rumburk a Oberland- Gymnasium Seifhennersdorf. Tentokrát se studenti zaměřili na revoluční rok 1989 a zejména na to, co těmto dramatickým událostem předcházelo.
Z německého Windmühle, kde se osm českých studentů sešlo se svými německými partnery a kde probíhala hlavní část semináře Das Wendejahr 1989, vyjížděli studenti na poznávací zájezdy, například do vězení státní bezpečnosti NDR v Bautzenu nebo do památníku východoněmecké tajné policie ve čtvrti Berlin - Lichtenberg. Dozvěděli se toho hodně o životě „prostého“ německého agenta a špiona, o metodách odposlechu a tajného sledování a dalších aktivitách, ale měli možnost prohlédnout si i stísněné vězeňské kobky pro politické vězně, dozvěděli se z úst samotných vězňů, kteří zde nyní pracují jako průvodci, o krutém mučení a zacházení. Třešničkou na dortu byla prohlídka pracovny pověstného dlouholetého ministra Stasi Ericha Mielkeho.
O životě v disentu a o revoluční době roku 1989 si studenti povídali se čtyřmi pamětníky. Dvěma Čechy, rumburským lékárníkem Jiřím Matějčkem a farářem Vojenem Syrovátkou, a dvěma německými disidenty Thomasem Pilzem a Stefanem Znnovem.
Výsledky svého čtyřdenního historického pátrání o převratném roce 1989 přednesli studenti v českém i německém jazyce při přednášce před svými spolužáky na rumburském gymnáziu. Té se, kromě ředitele školy Romana Kroutila, zúčastnil i senátor Jaroslav Sykáček, starostka Seifhennersdorfu Karin Berndt, ředitel německého Oberland- Gymnasia Herbert Dyk a předsedkyně občanského sdružení Windmühle Seifhennersdorf Ingrid Singer. Přednáška byla doplněna krátkým filmem o práci studentů při semináři a nakonec i širokou diskuzí.
Nelze se nezamyslet nad tím, k čemu všemu to vlastně bylo. Nejlépe na to odpověděla jedna ze studentek Míša Kroutilová, která se semináře zúčastnila:
„Až donedávna jsem si neuměla představit nic o tom, co jsem slyšela o totalitním režimu, estébácích a zlých komunistech. Ale pak jsem uviděla muzeum Stasi a pochopila jsem, že nemůže být normální a slušný režim ten, který vynakládá tolik úsilí a prostředků na to, aby se pomocí špiclování, zatýkání, mučení a týrání lidí s jiným názorem udržel u moci. Tam jsem pochopila, proč se někteří lidé tolik bojí návratu komunistů k moci a musím přiznat, že už ani mě není tato otázka lhostejná.“
Již třetím rokem se na rumburském gymnáziu koná dějepisný seminář, který je založen na vzájemné spolupráci českých a německých studentů z Gymnázia Rumburk a Oberland- Gymnasium Seifhennersdorf. Tentokrát se studenti zaměřili na revoluční rok 1989 a zejména na to, co těmto dramatickým událostem předcházelo.
Z německého Windmühle, kde se osm českých studentů sešlo se svými německými partnery a kde probíhala hlavní část semináře Das Wendejahr 1989, vyjížděli studenti na poznávací zájezdy, například do vězení státní bezpečnosti NDR v Bautzenu nebo do památníku východoněmecké tajné policie ve čtvrti Berlin - Lichtenberg. Dozvěděli se toho hodně o životě „prostého“ německého agenta a špiona, o metodách odposlechu a tajného sledování a dalších aktivitách, ale měli možnost prohlédnout si i stísněné vězeňské kobky pro politické vězně, dozvěděli se z úst samotných vězňů, kteří zde nyní pracují jako průvodci, o krutém mučení a zacházení. Třešničkou na dortu byla prohlídka pracovny pověstného dlouholetého ministra Stasi Ericha Mielkeho.
O životě v disentu a o revoluční době roku 1989 si studenti povídali se čtyřmi pamětníky. Dvěma Čechy, rumburským lékárníkem Jiřím Matějčkem a farářem Vojenem Syrovátkou, a dvěma německými disidenty Thomasem Pilzem a Stefanem Znnovem.
Výsledky svého čtyřdenního historického pátrání o převratném roce 1989 přednesli studenti v českém i německém jazyce při přednášce před svými spolužáky na rumburském gymnáziu. Té se, kromě ředitele školy Romana Kroutila, zúčastnil i senátor Jaroslav Sykáček, starostka Seifhennersdorfu Karin Berndt, ředitel německého Oberland- Gymnasia Herbert Dyk a předsedkyně občanského sdružení Windmühle Seifhennersdorf Ingrid Singer. Přednáška byla doplněna krátkým filmem o práci studentů při semináři a nakonec i širokou diskuzí.
Nelze se nezamyslet nad tím, k čemu všemu to vlastně bylo. Nejlépe na to odpověděla jedna ze studentek Míša Kroutilová, která se semináře zúčastnila: „Až donedávna jsem si neuměla představit nic o tom, co jsem slyšela o totalitním režimu, estébácích a zlých komunistech. Ale pak jsem uviděla muzeum Stasi a pochopila jsem, že nemůže být normální a slušný režim ten, který vynakládá tolik úsilí a prostředků na to, aby se pomocí špiclování, zatýkání, mučení a týrání lidí s jiným názorem udržel u moci. Tam jsem pochopila, proč se někteří lidé tolik bojí návratu komunistů k moci a musím přiznat, že už ani mě není tato otázka lhostejná.“