Senátor Jaroslav Sykáček je v Senátu ČR necelý měsíc, ale do práce naskočil rovnýma nohama bez předchozího osmělování. Stal se členem Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, členem volební komise a na příští dva roky byl pověřen ověřováním zápisů z jednání Senátu. Ještě jste se nestačil ani rozkoukat a už se na vás povinnosti jen hrnou. Čím jste zahájil svůj život v Senátu?
Začal jsem hned volbami předsedy Senátu a dalších funkcí, přesněji přípravami voleb a vším, co s tím souvisí.
K tomu jsem od senátního klubu dostal za úkol vypracovat zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu vyslovení souhlasu s podepsáním Protokolu mezi EU, ES, Švýcarskem a Lichtenštejnskem ve věci přidružení Švýcarské konfederace k realizaci Schengenu. Jako členská země EU se k tomuto návrhu musí ČR vyjádřit.
Dále na mě čeká druhá zpravodajská zpráva, a to k vládnímu návrhu na vyslání sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany, čili vesměs ozbrojených sil Armády ČR do zahraničních operací v roce 2009. Týká se to přibližně až 3500 vojáků, kteří by měli operovat například v Afganistanu, Iráku, Kosovu, Čadu, ve Středoafrické republice, ale i Pobaltí atd.
Souhlasíte s tím, aby se vrátila polní nemocnice z Iráku? Neměla by tam zůstat a dál plnit svou především humanitární úlohu.
Osobně se přikláním k tomu, aby naše vojenské mise, které posíláme do jiných zemí, byly více humanitární a mírové, než bojové. Z tohoto pohledu mě mrzí, že se nemocnice vrací. Její mandát však skončil a jak nás informoval Náčelník generálního štábu generál Picek, nebyla už dále její činnost požadována. Jsem také proti tomu, aby se účast našeho státu na vojenských operacích v zahraničí zvyšovala, a proto jsem senátnímu klubu ČSSD doporučil, aby výše uvedený vládní návrh nepodpořil. Ostatně nejde o malé peníze. Jedná se zde o vícenáklady ve výši téměř 2,5 miliardy korun. Dalších cca až 3,5 miliardy by mohlo stát vyslání českého kontingentu do operací Bojového uskupení EU.
Jste bývalý voják - důstojník, přesto se netajíte svým odporem vůči umístění amerického radaru v Brdech. Nepodceňujete trochu bezpečnost našeho státu, nebo naopak nepřehánějí příznivci radaru hrozbu terorismu a nebezpečí z východu?
Nejsem proti obraně našeho státu. Hrozba teroristických útoků tu reálně existuje a musíme být na ni připraveni. Vadí mi ale, že na území našeho státu mají být cizí vojenské jednotky a cizí vojenská technika, což mi silně připomíná rok 1968. Ještě bych se smířil s vojsky NATO či EU, která by zde kooperovala s našimi vojáky, jsem ochoten smířit se s vojenskými základnami, které spadají do obranné koncepce NATO, ale základna USA (ani jiného státu) na našem výsostném území, alespoň dle mého názoru, nemá co dělat.
Navíc se domnívám, že s vybudováním radaru na našem území se hrozba teroristických a vojenských útoků zvyšuje, protože každý voják i nevoják ví, že mezi prvními cíli při zahájení útoku jsou tzv. oči a uši protivníka, a tím radar v Brdech určitě bude. Takže případný útok bude v první řadě veden proti této části našeho území.
Nezdá se vám, že reakce ze strany Ruska jsou vzhledem k radaru poněkud přehnané?
Domnívám se, že radar na našem území může ohrozit křehkou rovnováhu mezi východem a západem. Proto mě tedy ani nepřekvapuje nepříznivá odezva ze strany Ruské federace.
Ale budeme mít blíže k USA...
Nemyslím si, že vybudování radaru nějak Američanům pomůže. Spíše se obávám vzrůstu protiamerických nálad v naší společnosti. Ze všech výše uvedených důvodů jsem v Senátu hlasoval proti radaru na území republiky. Faktem, že byl v horní komoře přes odpor ČSSD a KSČM radar prohlasován, nadšen nejsem a obávám se, že nám to přinese více potíží, než užitku.
