Ještě před třemi roky o motocyklovém závodníkovi Liboru Kamenickém na evropských tratích nikdo neslyšel. Do soutěží o evropský mistrovský titul ve třídě Supermono nastoupil vícenásobný mistr ČR poprvé v roce 2006 a už tenkrát překvapil tím, že se jako úplný nováček usadil na osmém místě v celkovém pořadí. I o rok později dýchal desítce nejlepších závodníků na záda. Přestože ho trápily potíže s technikou a bolestivé zranění, udržel se mezi prvními deseti a vybojoval si tak respekt a uznání svých soupeřů.
Letos však své rivaly šokoval, když se během celé série evropských závodů neustále zlepšoval, obsadil celkové páté místo a zařadil se tak mezi evropskou motocyklovou elitu.
Začátek sezóny byl docela náročný. Během pěti týdnů se jelo pět závodů, a to každý v téměř jiném koutu Evropy. Po testování techniky na Mosteckém okruhu, kde zajel velmi dobré časy a vytvořil si osobní rekord, rozhodl se Kamenický prověřit svou formu na Slováckém okruhu v Uherském Hradišti. Jak sám říká, jelo se mu dobře a nakonec ve zlepšeném osobním čase tento závod vyhrál, což mu dodalo dost chuti na další závod v Hořicích.
„Závody v Hořicích mám rád a vnímám je jako svou srdeční záležitost,“ přiznává Kamenický, který se během posledních devíti let postavil na stupně vítězů devětkrát, z toho dvakrát na stupínek nejvyšší. I letošní ročník, přestože byl poznamenaný nepříznivým počasím, přinesl Liborovi Kamenickému další zlato do sbírky. Za sebou dokonce zanechal svého věčného rivala Johannese Kehrera a jeho syna Nica.
Po Hořicích v rychlém sledu následovaly závody v holandském Assenu, německém Nürburgringu a anglickém Snettertonu. Po závodech v Německu se držel na 12. místě, což považoval za slušný výsledek, ale závod na ostrovech přinesl i jemu samotnému překvapení. Přestože během jízdy přišel o víčko od nádrže a část závodu odřídil s jednou rukou přitisknutou na otvoru, dojel na body čtvrtý a v celkovém pořadí šestý.
Po třítýdenní pauze ho čekal pekelný závod v Itálii se čtyřicetistupňovými vedry ve stínu, po kterém se nějaký čas vyhříval na osmém místě.
Chladnější počasí na Mosteckém okruhu mu umožnilo otestovat opravený motor. Do cíle dojel s přehledem a jistotou a ověnčený stříbrem z Mezinárodního mistrovství České republiky. Zlato tentokrát pobral jeho „dobrý známý“ Němec Kherer.
Sedmý a osmý závod Evropského poháru se jel tentokrát v belgickém lázeňském městě Spa. Dřívější přírodní okruh Francorchamps je dnes oblíbeným autodromem vyhledávaným milovníky rychlých aut a formulí. Sedmikilometrový okruh je neobyčejně rychlý, a tak i motocykly třídy Supermono zde dosahují průměrných rychlostí okolo 160 kilometrů v hodině.
„Naposledy jsem projížděl tímto okruhem někdy v roce 2000, a to tenkrát panovalo extrémně ošklivé počasí,“ vybavuje si Kamenický.
„Letos mě při tréninku trápily technické problémy, a tak jsem obsadil až 21. místo. V prvním závodě jsem se ale pověsil za jednoho rychlého jezdce a díky němu jsem se vyvezl na šesté místo, ve druhém závodě jsem byl jen o příčku horší. Ale v celkovém pořadí jsem se posunul na pátou pozici.“
Před posledním evropským závodem si Libor Kamenický jen tak zajel Těrlický okruh u Havířova. Trať v minulosti patřila k nejrychlejším přírodním okruhům v republice. Zlatý kahan byl až do konce 80. let minulého století vrcholem motoristické sezony v bývalé Československé republice a řadil se mezi nejvýznamnější mezinárodní motocyklové závody v Evropě. A pak se na dlouhých osmnáct let odmlčel.
Novodobá historie tohoto závodu byla odstartována letos v srpnu a Libor Kamenický si jen chtěl vyzkoušet, jaké to bude. A nakonec to bylo fajn a bylo z toho stříbro.
Konec září znamenal pro třídu Supermono návrat do Assenu, kde se jel poslední evropský prestižní závod, kterému se ne nadarmo říká závod šampiónů. Každý, kdo na motocyklu něco umí, se chce právě na tomto okruhu rozloučit s motocyklovou sezónou. A i tentokrát Libor Kamenický nezklamal ani sebe, ani své přátele a fanoušky. V napínavém souboji dojel ze třiceti elitních jezdců jako sedmý a v celkovém pořadí Evropského poháru 2008 si udržel fantastické 5. místo.
„Kdyby mi ještě někdo na začátku letošního roku řekl, že budu v republice druhý a v Evropě pátý, vysmál bych se mu. Ale o to víc mě tyto výsledky těší,“ přiznává Libor Kamenický.
