V ambitech rumburské Lorety je k vidění výstava o historii kapucínského kláštera v Rumburku. Česko-německá výstava „Kapucínský konvent v Rumburku (1683-1950)“ bude přístupná do konce roku 2008 a posléze se stane součástí trvalé expozice. Deset výstavních panelů a řadu dobových plánů, obrazů a fotografií připravila Římsko-katolická farnost - děkanství Rumburk za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti. Výstava byla uspořádána při příležitosti 325 let od zahájení stavby kláštera, stojícího v těsné blízkosti Lorety v Rumburku.
Výstava o rumburském kapucínském klášteru byla zahájena vernisáží při XII. Loretánských slavnostech v Rumburku. „Vůbec poprvé se v ucelené podobě představuje historie významné sakrální barokní památky. Návštěvníci mají možnost seznámit se například s kopiemi vzácných barokních plánů z řádového archivu Kapucínů. Podařilo se nám získat i cenné informace od odborníka na problematiku císařského dvora PhDr. Ivo Cermana a přiblížit osudy iniciátora stavby kláštera, majitele rumburského panství, velvyslance ve Španělsku a nejvyššího dvorského maršálka Františka Eusebia, hraběte z Pöttingu a Persingu,“ řekl páter Mgr. Jozef Kujan ze salesiánské komunity, která spravuje římskokatolické farnosti v Rumburku a okolí.
Vernisáž výstavy při Loretánských slavnostech 2008 v Rumburku.
Pro návštěvníky výstavy je kromě slova a obrazů připraven i hudební doprovod. Mohou si poslechnout ukázky dobové hudby, která zněla ve zdech klášterního kostela, a jejímž velkým příznivcem byl představený kláštera, Anton Slezak (1909-1995). Děti si pak ověří své schopnosti v netradiční písařské dílně. K dispozici je i německý text, který zájemce provede výstavou. S činností kapucínských řeholníků bylo město Rumburk a jeho široké okolí nerozlučně spojeno zhruba 270 let. I kapucíni se zasloužili o to, že barokní zbožnost pronikla v 17. století do protestantského Šluknovského výběžku, prosadila se zde katolická reformace a zpřetrhala se duchovní jednota se Saskem. „Od prvních zmínek z roku 1667 k vlastní výstavbě kapucínského kláštera u kostela sv. Vavřince v Rumburku roku 1683 uplynulo šestnáct let. Kapucíni v hnědém hrubém hábitu z vlny a plnovousem kázali, zpovídali, vykonávali misie na severu Čech a v Horní Lužici. Účastnili se svěcení většiny křížových cest ve Šluknovském výběžku, pečovali o mariánské poutní místo Loretu a až do roku 1915 v Rumburku vítali procesí katolických Lužických Srbů ze sousední Lužice,“ dodává páter J. Kujan. Zatímco o počátcích kapucínského kláštera v Rumburku se lze dočíst v odborné literatuře, poslední kapucínští řeholníci zmizeli v zapomnění v inter-načních táborech. „Z města byli nařízením komunistické státní moci nedobrovolně odvezeni v květnu roku 1950 během celostátní Akce „K“. Díky spolupráci s příbuznými se nám např. podařilo získat fotografie posledního rumburského kvardiána, kněze a učitele náboženství Karla Mansueta Stona (1893-1965). Fotografie přibližují i poválečné osudy objektu kláštera, který od roku 1994 poskytuje zázemí městské knihovně,“ uvedla původkyně v Loretě Rumburk Barbora Hildebrandtová.