Nikdy jsem nechápala svou kolegyni, která tak nerada dojížděla do zaměstnání, až do té doby, než i já jsem začala do práce dojíždět. Nepěkné vzpomínky ve mně zanechal den, kdy jsem doutíkala na autobusovou zastávku v Rumburku u Bytexu, kde stál můj autobus. V té chvíli, kdy jsem doběhla, řidič autobusu zavřel dveře a doširoka rozhodil své ruce vložené do kožených rukaviček a křikl na mě: „Už jsem měl být pryč!“ Zírala jsem na odjíždějící autobus a přemýšlela, jak se dostanu domů.
V pátek, nebylo to třináctého, jsem došla opět na zastávku Rumburk Bytex. Bylo tak pěkné počasí a já v dobré náladě čekala na autobus směr Dolní Poustevna - Děčín, který mě měl odvézt domů. V pátek, po odchodu z práce, kdy na vás sluníčko volá, že bude krásný víkend, přijel můj autobus. Po otevření dveří jsem se seznámila s cedulemi, že si mám zvednout nožku a očistit botky o rohožku, také mám nahlásit zavazadlo a vystupovat zadními dveřmi. Byla jsem mile překvapena, jak bylo v autobuse voňavě a příjemně až do chvíle, kdy jsem požádala o lístek a řidiči podávala finanční obnos akorát odpovídající požadované výši (aby se nemusel zatěžovat vracením zpět na velké bankovky). Pan řidič, ne s úsměvem na tváři a ani příjemným hlasem povídá: „Co ta žvejkačka!“ Chvíli jsem přemýšlela, jestli to nebyla legrace, jestli to myslí opravdu na mě. Myslel. A tak jsem hlesla: „Tady se nesmí žvýkat?“ „NE!“, zazněla strohá odpověď. V klidu jsem čekala na svůj lístek, za který jsem si zaplatila, ale pan řidič byl neoblomný. Svým prstem prorazil vzduch směrem k odpadkovému koši a pravil: „Až to vyplivnete!“ Hlavou se mi začaly honit otázky, zda ho mám poslechnout nebo si jeho přání nevšímat, ale co když mě vyhodí z autobusu? „Připadám si jako školačka,“ hlesla jsem a žvýkačku vy-hodila do koše. „Je mi úplně jedno, jak si připadáte, tady žvejkat nebudete,“ zakončil své vystoupení pan řidič a podal mi můj lístek. Než jsem dojela domů, se svou známou jsme probraly to, jak se těšíme do důchodu. Ona jde za půl roku, já ještě několik let budu využívat autobusovou dopravu a doufám, že už mě nic nemilého nepřekvapí.
