Již sto padesát let jsou rumburští hasiči nedílnou součástí běžného i společenského života města Rumburk. Již sto padesát let dnem i nocí chrání klidný spánek rumburských spoluobčanů, bdí nad jejich bezpečím, pomáhají jim v nouzi, pro jejich záchranu riskují své zdraví a nasazují své životy.
Toto významné jubileum oslavilo v sobotu 14. června spolu s rumburskými hasiči celé město Rumburk, hasičské sbory z okolních měst, včetně přátel z německého Seifhennersdorfu, a celá řada hostů.
Na Lužickém náměstí v Rumburku se ve vyrovnaném dvojstupu sešli oslavenci se svými gratulanty, mezi nimiž nechyběl ředitel územního odboru Děčín JUDr. Otakar Jirků a starosta Rumburku Ing. Jaroslav Sykáček. S dary, které většinou měly něco společného s hašením, a to především žízně, přicházeli zástupci jednotlivých hasičských sborů z Jiříkova, Velkého Šenova, Varnsdorfu a Seifhennersdorfu. Ale největší radost rumburským hasičům udělal dar uměleckého řezbáře Jaroslava Blažka, který jim daroval vlastnoručně vyřezanou sochu sv. Floriána, patrona všech hasičů.
Ti na oplátku pro své hosty připravili pestrý program, který po celý den bavil stovky malých i velkých návštěvníků. Nejvíce asi zaujala ukázka záchrany osob z hořícího domu, k čemuž posloužila budova bývalého Rádia Crystal na Lužickém náměstí. Přesně v půl jedenácté se v oknech prvního patra objevily plameny a hustý černý dým zakrátko zahalil nejen celou budovu, ale i Lužické náměstí. Chvíli nato zazněly sirény a do boje s červeným kohoutem se vydaly hasičské jednotky z Velkého Šenova a Seifhennersdorfu. Pomocí výsuvného žebříku hasiči zachránili několik osob uvězněných v horních patrech domu, ostatní prchali před požárem pomocí záchranného rukávu visícího z okna prvního patra. K údivu všech, a zejména hasičů, se figurantům tato klouzačka natolik zalíbila, že se někteří z nich srdnatě rozeběhli zpátky vstříc plamenům a záchranu rukávem si vyzkoušeli ještě jednou.
Značnou pozornost si získala ukázka technického zásahu hasičů, při kterém rozstříhali osobní automobil, aby z něj mohli osvobodit uvězněné pasažéry, a o něco později i zásah při hašení hořícího vozidla. Při představě, že by se v této nebezpečné situaci mohli ocitnou také, naběhla mnohým přihlížejícím, a zejména řidičům husí kůže. Dlouholetou tradicí hasičů, a to nejen rumburských, je výchova mladé generace. Snad v každém sboru lze nalézt malé hasiče, kteří se svou šikovností a odvahou vyrovnají svým dospělým vzorům. Jak to s ohněm a stříkačkami umí rumburská omladina ukázali mladí hasiči při hašení hořícího domečku, který byl pro tento účel postaven uprostřed náměstí. Stačilo jen pár minut, co se rozhořely plameny, a malí hasiči je statečně sprovodili ze světa. A to se nejvíce líbilo těm nejmenším divákům, kteří si mohli za pomoci svých profesionálních kamarádů podržet stříkačku a také si trošičku zahasit. Pozadu za dětmi a zdatnými dospělými hasiči nezůstává ani ženská část hasičského sboru, která při zásahu požárního útoku na terče dokázala, že i s ní se v případě potřeby a nouze dá počítat.
V průběhu celého dne se na Lužickém a Dobrovského náměstí pyšnila svou krásou stará hasičská technika. Naleštěné staré hasičské vozy, přilby, stříkačky a jiné skvosty, které si hasiči s láskou hýčkají ve svých zbrojnicích a muzeích, si získaly obdiv všech, a to zvláště ve chvílích, kdy tyto staré historické stříkačky ukázaly, že i ony na své hasičské umění nezapomněly a že i dnes, po desetiletích, se s ohněm stále dokáží vypořádat.
I když oslavy sto padesátých narozenin Sboru dobrovolných hasičů v Rumburku oficiálně končily přehlídkou historické a moderní techniky již ve čtyři hodiny odpoledne, slavilo se ještě déle. Vždyť zapít se musela nejen žízeň, ale i přátelství a spolupráce, odvaha a obětavost všech, kteří se kdykoliv a bez váhání vypraví do boje s ohněm i vodou, s nepřízní počasí a rozmary přírody, kteří obětavě zachraňují životy, zdraví i majetky nás ostatních, přestože sami přitom své životy vydávají všanc.
Připijme tedy na ně, na jejich odvahu a práci, a ať se ve zdraví dožijí další krásné sto padesátky!
[nggallery id=11]
