Když se před rokem při Festiválku malého umění otevřely dveře Domečku Na Kopečku, vkročilo mnoho z návštěvníků vůbec poprvé do těchto historických prostor vedle evangelického kostela na Krásnolipské ulici. Ale i pro nás, členy občanského sdružení Dokořán Rumburk, bylo otevření Domečku s malou čajovnou a prostory pro výstavy i různé besedy krokem do neznáma. Po ničivém požáru v roce 2003 a rozsáhlé rekonstrukci kostela i Domečku, po dlouhém plánování a zařizování zůstávalo stále ještě dost otevřených otázek.
Ústřední myšlenka, která nás vedla, byla otevřít dveře tohoto nádherného místa dokořán pro lidi, kteří mají chuť se setkávat s druhými lidmi, a svou, třeba i malou aktivitou se podílet na kulturním životě ve městě. Chtěli jsme nabídnout prostor pro malou, regionální, amatérskou a alternativní kulturu. Ale nevěděli jsme, jestli lidé budou mít zájem o takovou nabídku a jestli si najdou cestu Na Kopeček. Jaké to bude provozovat v Rumburku čajovnu? Můžeme si to vůbec dovolit? Zvládneme to?
Nyní tedy za námi leží první rok. Ve spolupráci s Agenturou Pondělí se čajovna v Domečku Na Kopečku stala chráněným pracovištěm, kde nachází lidé se zdravotním handicapem šanci uplatnit se, naučit se něco nového. I to vnímáme jako obohacení a rozvíjení naší původní myšlenky Domečku jako otevřeného prostoru, ve kterém mohou lidé objevovat, co v nich je a také co je v těch druhých.
Přesto však zůstává otázkou, jestli provoz čajovny utáhneme i do budoucna. Milovníků čaje či netradiční kávy budeme asi potřebovat trochu víc. A máme velkou radost z lidí, kteří začali ten náš Domeček mít rádi a mají ho skutečně za místo setkávání.
Také za námi po tom roce leží kolem padesáti čajových střed, které z velké části naplnili kulturou lidé z regionu. Byly to cestopisy, koncerty, divadlo, autorské čtení básní během pravidelných literárně-dramatických večerů, přednášky a řada výstav od akvarelů, přes fotografie až ke kresleným vtipům.
I my sami jsme během toho roku něco objevili, totiž kolik zajímavých lidí tu vlastně žije s námi, mezi námi. To je základ pro minimálně dalších padesát čajových střed!
Svoje první narozeniny oslavil Domeček 6. - 7. června opět Festiválkem malého umění. A my jsme se nyní mohli radovat z toho, že Domeček žije. Od pátku do soboty do noci se Na Kopečku koncertovalo, hrálo divadlo, tvořilo, soutěžilo. Na programu byla Bajka o Ezopovi v podání Creatio o.s., Loutkové divadlo Pomněnka, Countrydance z DDM, koncert citeristy Michala Müllera, pořad televizního autora, režiséra a písničkáře Bedřicha Ludvíka, trumpetisté a pozounisté ze sdružení Consonare, koncert pěveckého sboru Salve radix, koncert skupiny Pranic, ale také divadelní představení klientů ÚSP Brtníky a žáků Základní školy a Praktické školy Gabriely Pelechové z Dolní Poustevny, kteří nás svou skvělou přípravou, individuálními hereckými výkony a nadšením okouzlili. Díky hezkému počasí se mohlo uskutečnit mistrovství v letu papírových letadel, možná první toho druhu v Rumburku. Vítězem se stal délkou letu 13,8 m Evžen Šmidt jr. z Dolního Podluží. Někteří z větších a starších pilotů však přišli tomuto sportu na chuť až po ukončení soutěže, a tak to pro ně asi budeme muset někdy zopakovat. A kdo nechtěl soutěžit, mohl si třeba v Domečku prohlédnout výstavu fotografií Petra Basela.
Dík patří všem, kteří nás celý rok různým způsobem podporovali, v neposlední řadě těm, kteří si Na Kopeček chodí vychutnávat čaj či kávu, nebo tu malou středeční kulturu.
A kdo jste to zatím nezvládli, tak se o to můžete pokusit třeba během prázdnin, kdy nás čeká prezentace knihy Rumburk v historických fotografiích, Antikvariátní večer, aneb, mám doma knihu, kterou nikdy nebudu číst, a někdo třeba ano..., výstava fotografií Jiřího Stejskala, Jam Session, divadelní představení Rumburského pilníku a další akce a milí lidé. Přeji Domečku i Vám všem krásné léto!
Petr Basel před svými fotografiemi v Domečku Na Kopečku.