Nedá mi to, abych nenavázal na článek p. Čechury z minulého čísla RN „Zlobí jenom pejskaři?“.
S uvedenými fakty a argumenty nelze než souhlasit. Doplnil bych jen, že nešvary, které p. Čechura zmiňuje a doplňuje i fotografiemi, se nedějí někde v ústraní. Mám na mysli prohřešky proti dopravním předpisům. Stačí jen chvíli sledovat úsek tř. 9. května kolem křižovatky u kláštera, z dopravního hlediska jednoho z nejfrekventovanějších a nejnebezpečnějších míst ve městě. Například „řidiči“ stojící v zákazu zastavení před bankomatem KB či sousedící pizzerií jsou takřka na denním pořádku. Ano, souhlasím, že při těchto přestupcích nejde o život. Ale jen do té doby, než bezohledně parkující auta znemožní včasný zásah hasičům nebo sanitce, případně způsobí jinou šlamastyku. Chápu, že v našem městě je nouze o parkovací místa, ale to snad nikoho neopravňuje zastavovat, kde se mu zlíbí nebo kde se mu to momentálně zdá nejvhodnější.
Pravdu má p. Čechura také v tom, když se v tomto ohledu pozastavuje nad nečinností policie. Pokud by totiž došlo k nějaké nehodě, potrestán bude sice viník (aspoň doufám), ale nikdo už se nezeptá, zda neselhal také kontrolní a preventivní mechanizmus orgánů, které toto mají takříkajíc v popisu práce.
Takže psi a pejskaři, kteří vlastně tuto odezvu vyvolali, určitě nejsou oním příslovečným zakopaným psem, tím tak závažným problémem, a nejsou to oni, na něž by se mělo ukazovat prstem (respektive vyhlašovat fotosoutěž viz RN č. 9/08). Myslím, že by stálo zato zaměřit pozornost a vynakládat prostředky na řešení palčivějších problémů než na pořádání „jalových“ anket a soutěží.
Josef Englic, Rumburk
