Domácí násilí je velmi rozšířený a současně nejméně kontrolovaný druh násilí. V naší zemi postihuje minimálně 16 procent partnerských vztahů a vyskytuje se ve všech společenských vrstvách. Zahrnuje v sobě všechny projevy fyzického, sexuálního a psychického násilí páchaného mezi jednotlivými členy rodiny, dle zahraničních i tuzemských výzkumů v naprosté většině páchaného muži vůči ženám - vlastním manželkám, družkám či partnerkám. Domácímu násilí mohou být však vystaveni i muži, děti a senioři.
Jaká je přesná situace ve Šluknovském výběžku není známo, přestože se již několik let tomuto tématu odborníci věnují a snaží se situaci zmapovat. Důvodem je to, že mnoho obětí se stydí svěřit se odborníkům se svým problémem a mnoho z nich ani neví, na koho se obrátit.
Ve Šluknovském výběžku existuje řada institucí, které jsou schopny obětem domácího násilí odborně a kvalitně pomoci, ale i tak je v tomto regionu psychosociální síť pěkně děravá. Především tu chybí možnost azylového bydlení, kam by mohli policisté nebo sociální pracovníci alespoň na čas ukrýt ohroženou osobu před násilníkem a poskytnout jí možnost načerpat síly a najít klid pro řešení svých nelehkých problémů. Ale nenajdeme tu ani manželskou poradnu, která by poradila těm, kteří chtějí zachránit své manželství a vyřešit vleklé problémy. Chybí tu psychologická poradna nebo poradna pro mezilidské vztahy.
Bílý kruh bezpečí, který poskytuje pomoc všem obětem jakéhokoliv násilí, nemá v Ústeckém kraji (natož ve Šluknovském výběžku) svou pobočku, a tak lze volat o pomoc pouze telefonicky, a to do Prahy. Nejbližší Intervenční centrum nebo Centrum krizové intervence se nachází až v Ústí nad Labem. Ale to je pro oběti násilí příliš daleko, a proto tato pomoc nebývá ze Šluknovského výběžku příliš využívána. V roce 2007 se na Intervenční centrum v Ústí nad Labem obrátilo 679 osob, z toho osobně 224. V drtivé většině to byly ženy (205 kontaktů), muži požádali o pomoc v osmnácti případech a v jednom případě i dítě.
Ze Šluknovského výběžku bylo zaznamenáno pouze deset kontaktů, ale jen dva skončily osobní návštěvou. V počtu domácího násilí se Ústecký kraj řadí mezi ostatními kraji na 3. až 4. místo. V loňském roce bylo na Ústecku z důvodu násilného chování vůči blízkým osobám ze společné domácnosti vykázáno 81 agresorů, z toho v deseti případech se jednalo o násilníky ve Šluknovském výběžku.
Ředitelka Intervenčního centra z Ústí nad Labem Mgr. Vojtíšková již delší dobu upozorňuje, že nejhorší situace, kterou je nutno urychleně řešit, je na Chomutovsku, Lounsku a na Šluknovsku, kde chybí jakákoliv psychosociální síť.
Této zoufalé situace, která znemožňuje obětem násilí bránit se výpadům agresora a uniknout z jeho blízkosti, by snad již měl být brzo konec.
Od roku 2007 se schází v Rumburku skupina pracovníků pod vedením Intervenčního centra z Ústí nad Labem, kteří vyhlásili boj domácímu násilí ve Šluknovském výběžku. Tento interdisciplinární tým (IDT) tvoří pracovníci Policie ČR a městských policií jednotlivých měst Šluknovského výběžku, sociální pracovníci a pracovníci Oddělení sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD) z Rumburku, Šluknova a Varnsdorfu, vedoucí přestupkových oddělení Městských úřadů v Rumburku a Varnsdorfu a pracovníci občanských poraden z obou těchto měst.
Smyslem této iniciativy je zajistit pro ohrožené osoby včasnou, komplexní a profesionální pomoc na Šluknovsku. Tým zajišťuje školení městských strážníků a státních policistů, sociálních pracovníků a dalších osob, na něž se nejčastěji obracejí oběti domácího násilí s voláním o pomoc. Policisté a strážníci by tak již měli vědět, jak postupovat v případě domácího násilí, jak vykázat agresora z bytu, ale také jak případ zaprotokolovat, aby v případě nutnosti obstál u soudního řízení, sociální pracovníci vědí, kam ohroženou osobu umístit do bezpečí a poradí jí, na koho se při řešení své krize obrátit dál.
IDT usiluje i o vytvoření Intervenčního centra ve Šluknovském výběžku, které by bylo přímou poradnou pro oběti domácího násilí. Zde by jim byla poskytnuta nejen psychologická, morální a emoční podpora, ale i právní a sociálně-právní poradenství. To znamená, že klientka, nebo klient by zde vždy našli pomoc při řešení svého problému. Pracovníci IC by například pomohli s vyplňováním písemných právních podání, jako je předběžné opatření, žádost o rozvod nebo trestní oznámení, poradí i v majetkoprávních záležitostech, poskytli by podporu při jednání s Policií ČR, s přestupkovými komisemi nebo se soudy. Velký význam pro klienta by mělo i zajištění krizového, azylového nebo utajovaného bydlení.
Zřízení tohoto centra však závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější je finanční zajištění. Jak se podaří tento záměr prosadit by mělo být jasné již na podzim tohoto oku, kdy se IDT sejde v Rumburku znovu.
Do té doby se mohou oběti domácího násilí obracet se žádostí o pomoc na instituce uvedené v tabulce.
Co je domácí násilí?
V první řadě je třeba vědět, co si vlastně pod pojmem domácí násilí představit. V mnoha případech si oběti ani neuvědomují, že něco není v pořádku. Domácí násilí není omezeno jen na ženy. V některých případech jsou oběťmi i muži a staří lidé. Skutečné domácí násilí se opakuje a stále stupňuje. V oběti vzniká vzrůstající strach vůči agresorovi a domov přestává být útočištěm a domovem.
Hlavní znaky domácího násilí
Fyzické násilí - bytí, fackování, škrcení, kopání; šikanování, ničení vašich osobních věcí, ubližování zvířatům, které máte rádi; vyhrožování a zastrašování; zakazování styku s přáteli a s vaší rodinou; urážení a ponižování před ostatními lidmi; nucení k sexuálním praktikám, se kterými nesouhlasíte; snaha převzít naprostou kontrolu nad vším, co děláte; kontrola vašich financí nebo jiných čistě osobních záležitostí; hrubosti a krutosti se většinou odehrávají za zavřenými dveřmi bytů, převážně bez svědků a bez důkazů.
Obrana před domácím násilím
Domácí násilí není normální jev a nikdo není povinen snášet ponižování ze strany partnera. Chyba je v násilníkovi, nikoli v oběti! Oběť se nemá za co stydět. V naprosté většině případů je první projev násilí jen začátek! Nevěřte sebe-kajícnějším slibům a omluvám. On či ona se nezmění. Jednejte hned a nepodceňujte situaci. Když už nastane, je vhodné držet se následujících doporučení: Pokuste se násilí hned zastavit. Nevíte-li jak na to, vyhledejte radu odborníků! Selže-li váš soukromý pokus o zastavení násilí, vyhledejte okamžitě pomoc např. právníka, lékaře, policie, azylového domu, organizací pro pomoc obětem, intervenčního centra. V momentě akutního nebezpečí volejte okamžitě policii. Jste-li zraněni či máte-li zdravotní či psychické problémy, vyhledejte okamžitě lékaře. Plně ho informujte, žádejte zápis do zdravotní dokumentace. Řešte váš problém, dokud máte sílu. Nevzdávejte to! Hledejte pomoc a podporu! Každá situace se dá nějak řešit. Informujte se v poradnách, krizových centrech, v místech sociální pomoci.
Domácí násilí je velmi rozšířený a současně nejméně kontrolovaný druh násilí. V naší zemi postihuje minimálně 16 procent partnerských vztahů a vyskytuje se ve všech společenských vrstvách. Zahrnuje v sobě všechny projevy fyzického, sexuálního a psychického násilí páchaného mezi jednotlivými členy rodiny, dle zahraničních i tuzemských výzkumů v naprosté většině páchaného muži vůči ženám - vlastním manželkám, družkám či partnerkám. Domácímu násilí mohou být však vystaveni i muži, děti a senioři.
Jaká je přesná situace ve Šluknovském výběžku není známo, přestože se již několik let tomuto tématu odborníci věnují a snaží se situaci zmapovat. Důvodem je to, že mnoho obětí se stydí svěřit se odborníkům se svým problémem a mnoho z nich ani neví, na koho se obrátit.
Ve Šluknovském výběžku existuje řada institucí, které jsou schopny obětem domácího násilí odborně a kvalitně pomoci, ale i tak je v tomto regionu psychosociální síť pěkně děravá. Především tu chybí možnost azylového bydlení, kam by mohli policisté nebo sociální pracovníci alespoň na čas ukrýt ohroženou osobu před násilníkem a poskytnout jí možnost načerpat síly a najít klid pro řešení svých nelehkých problémů. Ale nenajdeme tu ani manželskou poradnu, která by poradila těm, kteří chtějí zachránit své manželství a vyřešit vleklé problémy. Chybí tu psychologická poradna nebo poradna pro mezilidské vztahy.
Bílý kruh bezpečí, který poskytuje pomoc všem obětem jakéhokoliv násilí, nemá v Ústeckém kraji (natož ve Šluknovském výběžku) svou pobočku, a tak lze volat o pomoc pouze telefonicky, a to do Prahy. Nejbližší Intervenční centrum nebo Centrum krizové intervence se nachází až v Ústí nad Labem. Ale to je pro oběti násilí příliš daleko, a proto tato pomoc nebývá ze Šluknovského výběžku příliš využívána. V roce 2007 se na Intervenční centrum v Ústí nad Labem obrátilo 679 osob, z toho osobně 224. V drtivé většině to byly ženy (205 kontaktů), muži požádali o pomoc v osmnácti případech a v jednom případě i dítě.
Ze Šluknovského výběžku bylo zaznamenáno pouze deset kontaktů, ale jen dva skončily osobní návštěvou. V počtu domácího násilí se Ústecký kraj řadí mezi ostatními kraji na 3. až 4. místo. V loňském roce bylo na Ústecku z důvodu násilného chování vůči blízkým osobám ze společné domácnosti vykázáno 81 agresorů, z toho v deseti případech se jednalo o násilníky ve Šluknovském výběžku.
Ředitelka Intervenčního centra z Ústí nad Labem Mgr. Vojtíšková již delší dobu upozorňuje, že nejhorší situace, kterou je nutno urychleně řešit, je na Chomutovsku, Lounsku a na Šluknovsku, kde chybí jakákoliv psychosociální síť.
Této zoufalé situace, která znemožňuje obětem násilí bránit se výpadům agresora a uniknout z jeho blízkosti, by snad již měl být brzo konec.
Od roku 2007 se schází v Rumburku skupina pracovníků pod vedením Intervenčního centra z Ústí nad Labem, kteří vyhlásili boj domácímu násilí ve Šluknovském výběžku. Tento interdisciplinární tým (IDT) tvoří pracovníci Policie ČR a městských policií jednotlivých měst Šluknovského výběžku, sociální pracovníci a pracovníci Oddělení sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD) z Rumburku, Šluknova a Varnsdorfu, vedoucí přestupkových oddělení Městských úřadů v Rumburku a Varnsdorfu a pracovníci občanských poraden z obou těchto měst.
Smyslem této iniciativy je zajistit pro ohrožené osoby včasnou, komplexní a profesionální pomoc na Šluknovsku. Tým zajišťuje školení městských strážníků a státních policistů, sociálních pracovníků a dalších osob, na něž se nejčastěji obracejí oběti domácího násilí s voláním o pomoc. Policisté a strážníci by tak již měli vědět, jak postupovat v případě domácího násilí, jak vykázat agresora z bytu, ale také jak případ zaprotokolovat, aby v případě nutnosti obstál u soudního řízení, sociální pracovníci vědí, kam ohroženou osobu umístit do bezpečí a poradí jí, na koho se při řešení své krize obrátit dál.
IDT usiluje i o vytvoření Intervenčního centra ve Šluknovském výběžku, které by bylo přímou poradnou pro oběti domácího násilí. Zde by jim byla poskytnuta nejen psychologická, morální a emoční podpora, ale i právní a sociálně-právní poradenství. To znamená, že klientka, nebo klient by zde vždy našli pomoc při řešení svého problému. Pracovníci IC by například pomohli s vyplňováním písemných právních podání, jako je předběžné opatření, žádost o rozvod nebo trestní oznámení, poradí i v majetkoprávních záležitostech, poskytli by podporu při jednání s Policií ČR, s přestupkovými komisemi nebo se soudy. Velký význam pro klienta by mělo i zajištění krizového, azylového nebo utajovaného bydlení.
Zřízení tohoto centra však závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější je finanční zajištění. Jak se podaří tento záměr prosadit by mělo být jasné již na podzim tohoto oku, kdy se IDT sejde v Rumburku znovu.
Do té doby se mohou oběti domácího násilí obracet se žádostí o pomoc na instituce uvedené v tabulce.
Co je domácí násilí?
V první řadě je třeba vědět, co si vlastně pod pojmem domácí násilí představit. V mnoha případech si oběti ani neuvědomují, že něco není v pořádku. Domácí násilí není omezeno jen na ženy. V některých případech jsou oběťmi i muži a staří lidé. Skutečné domácí násilí se opakuje a stále stupňuje. V oběti vzniká vzrůstající strach vůči agresorovi a domov přestává být útočištěm a domovem.
Hlavní znaky domácího násilí
Fyzické násilí - bytí, fackování, škrcení, kopání; šikanování, ničení vašich osobních věcí, ubližování zvířatům, které máte rádi; vyhrožování a zastrašování; zakazování styku s přáteli a s vaší rodinou; urážení a ponižování před ostatními lidmi; nucení k sexuálním praktikám, se kterými nesouhlasíte; snaha převzít naprostou kontrolu nad vším, co děláte; kontrola vašich financí nebo jiných čistě osobních záležitostí; hrubosti a krutosti se většinou odehrávají za zavřenými dveřmi bytů, převážně bez svědků a bez důkazů.
Obrana před domácím násilím
Domácí násilí není normální jev a nikdo není povinen snášet ponižování ze strany partnera. Chyba je v násilníkovi, nikoli v oběti! Oběť se nemá za co stydět. V naprosté většině případů je první projev násilí jen začátek! Nevěřte sebe-kajícnějším slibům a omluvám. On či ona se nezmění. Jednejte hned a nepodceňujte situaci. Když už nastane, je vhodné držet se následujících doporučení: Pokuste se násilí hned zastavit. Nevíte-li jak na to, vyhledejte radu odborníků! Selže-li váš soukromý pokus o zastavení násilí, vyhledejte okamžitě pomoc např. právníka, lékaře, policie, azylového domu, organizací pro pomoc obětem, intervenčního centra. V momentě akutního nebezpečí volejte okamžitě policii. Jste-li zraněni či máte-li zdravotní či psychické problémy, vyhledejte okamžitě lékaře. Plně ho informujte, žádejte zápis do zdravotní dokumentace. Řešte váš problém, dokud máte sílu. Nevzdávejte to! Hledejte pomoc a podporu! Každá situace se dá nějak řešit. Informujte se v poradnách, krizových centrech, v místech sociální pomoci.