20. dubna od 14.00 hodin v Domě kultury Střelnice Rumburk
Vyprodané koncerty a rozebrané statisícové náklady gramofonových desek u nás i v zahraničí, široký okruh posluchačů, to jsou nejpřesvědčivější důkazy obliby dechového orchestru Moravanka Jana Slabáka.
Základním kamenem jejího úspěchu je muzikální provedení každé skladby. Členové orchestru jsou vynikajícími hudebníky - absolventy brněnské konzervatoře a JAMU s praxí v symfonických a divadelních orchestrech. Přitažlivý je i repertoár vycházející z moravského folklóru, ze Slovácka, který je přirozeně živý a temperamentní. Hlavním zdrojem popularity je však osobitý sound a švih, s nímž Moravanka hraje každou skladbu.
Zakladatelem Moravanky je Jan Slabák, rodem z Kelčan nedaleko Kyjova, tedy z míst, kde se vždy hrála muzika vitální a výbušná a kde folklórní tradice jsou dodnes živé. Jako úspěšný absolvent brněnské konzervatoře se stal členem Státní filharmonie Brno. Současně spolupracoval s mnoha orchestry, počínaje malou dechovou hudbou, tanečním a jazzovým orchestrem Mirko Foreta i Gustava Broma nebo se Symfonickým orchestrem bratislavského rozhlasu. V Brně se stal brzy předním koncertním sólistou a jeho jméno se brzy doneslo až ke sluchu dirigenta Herberta von Karajana, který jej pozval na konkurzní řízení k berlínským filharmonikům. Termínově však konkurz kolidoval se zahraničním zájezdem Státní filharmonie Brno, a tak místo do Berlína zamířil Jan Slabák v roce 1972 do brněnského rozhlasu s návrhem na vlastní studiový orchestr. O zaměření, obsazení i zvuku měl budoucí dirigent přesnou představu. „Bude to slovácká dechovka, jaká se hraje u nás doma na Kyjovsku.“ Již první rozhlasové nahrávky Moravanky měly velký ohlas. Rozhodujícím zlomem byl však první televizní pořad v březnu 1973 „Vy neznáte Moravanku“, v němž uvedl orchestr celý svůj tehdejší program. I když trval jen 40 minut, úspěch byl mimořádný, zájem o další živá vystoupení i televizní pořady se zvyšoval, a tak stáli členové orchestru brzy před otázkou, zda opustit svá dosavadní povolání v operních a symfonických tělesech a věnovat se výhradně dechové hudbě. Většina zůstala Moravance věrná, a tak se v roce 1978 stabilizovala jako profesionální těleso.
O vynikající kvalitě všech nahrávek Moravanky svědčí mimo jiné i udělení „Zlatého štítu Pantonu“ v roce 1975, šest zlatých desek, které Moravanka získala za více než čtyři miliony prodaných gramofonových desek. V roce 1995 obdržela platinovou, v roce 1996 diamantovou desku. Většina těchto nahrávek vyšla i v mnoha dalších zemích, např. v Německu, Holandsku, Francii, Švýcarsku, Rakousku, USA a pod značkou Teldec pro země Beneluxu, kde si Moravanka získala značnou oblibu při svých koncertních vystoupeních.
V současné době zpívají s Moravankou Jana Slabáka Ivana Slabáková, Daniela Magalová, Břetislav Osička a František Uher.
Moravanka Jana Slabáka svými instrumentacemi i osobitým pojetím vyvolala renesanci české dechové hudby nejen doma, ale i za hranicemi. Zahraniční novináři ji lichotivě nazývají „královnou české dechovky“ - „The Queen of Brass Bands“.
GK
