Vládní agentura pro sociální začleňování v romských komunitách rozběhla 1. února projekt, jehož cílem je zkvalitnit život obyvatel ve vyloučených romských územích, zastavit rozrůstání ghett a získat finance z Evropských fondů pro integraci romské komunity. Agentura se nejdříve zaměří na dvanáct měst v České republice, která tato problematika tíží nejvíce. Do této skupiny byl zařazen i Šluknovský výběžek a pro komunikaci s agenturou byla vyčleněna dvě města, Rumburk a Krásná Lípa.
Garantem celého projektu je ministryně Džamila Stehlíková, která má, podle svých slov, radost z toho, že se konečně přechází od slov k činům a že politici předali tuto práci do rukou profesionálů a expertů. Zřejmě i z toho důvodu přijely nedávno do Šluknova dvě pracovnice, aby zmapovaly život Romů ve šluknovském ghettu. Tvrzení starosty Milana Kořínka, že v jeho městě žádné ghetto není, nevěřily a stále se domáhaly toho, aby je do něj doprovodil. Když neuspěly, obrátily se na městskou policii a později na obvodní oddělení Policie ČR, a pokaždé odešly s nepořízenou. Nejen ve Šluknově, ale ani v jiných městech Šluknovska žádnou odloučenou romskou enklávu nenašly. Přesto byl o něco později tento region zahrnut mezi ty, v nichž (podle agentury) Romové žijí soustředěni a izolováni v romských lokalitách. A právě proto míří nyní do výběžku ministerští úředníci, aby pomohli Romům a místním samosprávám tento problém řešit.
Starosta Rumburku Ing. Sykáček se k jejich nabídce staví skepticky: „V našem městě nemámě žádná ghetta, a tak nevidím důvod, proč bychom měli s touto agenturou spolupracovat. Problém nevidím ani v romském obyvatelstvu, ale naopak vidím problémy tam, kde lidi tíží chudoba, dluhy, nezaměstnanost a je jedno, jestli jsou těmito výdobytky moderní doby postiženi Romové nebo členové majority. Je na nás, abychom dokázali i sociálně slabším pomoci především nabídkou práce a vzdělání. Po vzoru Českého Krumlova už před deseti lety jsem se podílel na zavedení tzv. veřejně prospěšných prací v Rumburku a vzpomínám si moc dobře na to, jak jsem zpočátku nemohl najít dostatek zájemců na úklidové práce. O to více mě mrzí, že dnes, kdy si dřívější nezaměstnaní zvykli na to, že chodit do práce je normální, do této práce chodit nemohou, protože stát příspěvky na jejich mzdy citelně omezil a města a obce si zpravidla nemohou dovolit zaplatit celé mzdy ze svého rozpočtu. Asi to nechápu, ale zřejmě si naše vláda myslí, že je lepší platit lidem dávky v nezaměstnanosti. Proto bych uvítal, kdyby se někdo z vládních představitelů a ministerských úředníků hodlal zabývat touto otázkou a nehledal problémy tam, kde nejsou,“ dodává Jaroslav Sykáček.
Podobného názoru je i starosta Šluknova Ing. Kořínek: „My nepotřebujeme, aby nám sem úředníci z Prahy jezdili říkat, jak máme řešit problémy s Romy. My to víme a zvládáme to sami. Ale šlo by nám to samozřejmě lépe, kdyby nám chtěla agentura poskytnout finanční prostředky, abychom mohli pro Romy vytvořit pracovní místa, zlepšit bytový fond a především jim poskytnout vzdělání,“ dodává Milan Kořínek, který se netají svými špatnými zkušenostmi s podobnými ministerskými aktivitami. „Již jednou se nás pokoušela podobná agentura metodicky řídit a poskytovat „zasvěcené“ rady lidmi, kteří vůbec neznali danou problematiku, specifika našeho města, zákonitosti, které panují mezi Romy, a vztahy, které ovlivňují soužití Romů a ostatních lidí. Jejich činnost pro nás nebyla přínosem a kdyby se to mělo opakovat, tak říkám: Děkuji, ale nechci!“ zdůrazňuje Ing. Kořínek.
Ředitel agentury pro sociální začleňování Marek Podlaha však tyto obavy vyvrací. „Nechceme obcím vnucovat nějaké metodické vedení. Nabízíme jen spolupráci a pomoc tam, kde budou samosprávám chybět síly nebo prostředky. Chceme spolupracovat i s romskými komunitami, s jejich zájmovými organizacemi, ale i s neziskovými organizacemi. Chceme obcím usnadnit přístup k evropským penězům, aby mohly samy řešit problematiku Romů na svých územích,“ dodává Marek Podlaha. Ten také míří se svým týmem začátkem dubna na Šluknovsko, kde by chtěl jednat se starosty zainte-resovaných obcí a zmapovat problémy a potřeby tohoto regionu.
Podle starosty Kořínka však nelze jednoznačně říci, že Romové jsou vždy problém. Ten je nutné hledat na úplně jiných místech. „Ve Šluknově žije několik desítek našich Romů,“ vysvětluje starosta. „Myslím tím Romů, které známe od dětství, kteří s námi vyrůstali, chodili do školy, pracovali. Tito lidé poctivě chodí do práce, posílají své děti do škol, udržují rodinné vztahy a rodové zvyky. Jsou to slušní lidé, bezproblematičtí a žijí mezi námi a s námi. Potíže jsou ovšem s problematickými občany, kteří sem v devadesátých letech přesídlili z jiných míst republiky. Většinou jsou to lidé středního věku, kteří nemají stálé zaměstnání, přesto si žijí nad poměry dobře, ale když se dostanou do finančních těžkostí, tak ze sebe dělají rasově diskriminované chudáky. Znepokojuje mě, že tito Romové zastrašují naše Romy, šikanují je a ubližují jim. A největší problém je s jejich dětmi, kterým je dnes něco mezi devíti až patnácti lety. Mnohé z nich nikdy neviděly své rodiče pracovat, mnoho z nich nechodí do školy a většinou všechny mají jedinou zábavu, poflakovat se po ulicích, ničit z nudy věci, obtěžovat lidi, žebrat a dělat další neplechu. Co nás čeká, až vyrostou, nechci ani domyslet,“ neskrývá své obavy šluknovský starosta.
Je otázkou, jestli pracovníci agentury nebudou zklamaní, když nenajdou na Šluknovsku to, co hledají - romské ghetto. Jestli chtějí opravdu pomoci, čeká je tady daleko více práce, než si možná dovedou představit. Jaké jsou možnosti a představy agentury, jak řešit problém Romů, ale i všech ostatních lidí, kterých se to bezprostředně dotýká, bude známo začátkem dubna. Jestli bude mít tato činnost nějaký smysl a nějaké výsledky se ukáže až za několik let. Evropská unie bude tyto aktivity financovat ještě pět let až do roku 2013, takže času moc nezbývá. gdo
Ve Šluknově romské ghetto neexistuje. Romské rodiny, které čítají až několik desítek rodinných příslušníků, žijí ve svých domech, o které se starají svým nenapodobitelným způsobem. Foto: gdo