V posledních letech se rozšířilo konání různých prodejních trhů v mnoha obcích a městech Šluknovského výběžku. Tato obnovená tradice má své počátky v polovině 14. století a povolení konat trh měly tehdy pouze městyse a města, což byl Rumburk a Šluknov. Rozvojem řemesel a cechů však rostl i počet obyvatel v jednotlivých obcích a s udělováním práva nazývat se městysem nebo městem se rozšiřovalo i právo trhové s přesně určenými dny. Stále delší a delší vojenská tažení a válečná období (viz 30letá válka) však přinesla i úpadek trhům, a tak později na různé přímluvy majitelů panství jsou trhová práva obnovována i rozšiřována. V 18. století byla na jednotlivých panstvích dokonce vyhlašována i ochranná opatření vůči cizincům, kteří se nedrželi trhového řádu, a dokonce i prováděli podomní prodej, čili „hauzírování“. V těch dobách prodávali na trzích své výrobky hrnčíři, řemenáři, provazníci, pasíři a perníkáři, ale hlavně punčocháři a pláteníci. Prodej potravin na těchto trzích měl své výkyvy a tyto byly vyvolány nejen válečnými událostmi těch dob, nýbrž i neúrodnými roky. Na mnoha panstvích pak majitelé nařídili pod pokutou a propadnutí zboží povinnost dovézt na trh i obilí, sýry, sádlo a tyto produkty prodávat volně.
Dá se říci, že trhy nabývaly a postupně i pozbývaly na důležitosti, aby vzápětí opět měly svá opodstatnění a význam.
V 19. století například trhy skoro zanikly, aby se opět přihlásily ke své slávě v průběhu století dvacátého. A tak se můžeme v Pečírkově národním kalendáři z roku 1939 dozvědět, že v našem Šluknovském výběžku existovaly trhy obecně na zboží průmyslového charakteru i domácí zvířata a někdy býval na tomto trhu ještě trh dobytčí.
V některých místech bylo dovoleno „zboží vykládat“. První trh se konal 27. března ve Šluknově, 28. 3. v Jiříkově a hned příští den v Rumburku.
24. dubna přišla na řadu Krásná Lípa u Rumburku a za šest dnů Chřibská. V měsíci květnu trhy nabíraly na obrátkách. 15. května se z trhu těšili ve Varnsdorfu, za 7 dní opět ve Šluknově a za další dva dny opět v Rumburku. V červnu trhovci zaškrtli v kalendáři jedenáctého Krásnou Lípu a poté si dali pauzu celý červenec. To se však již blížil měsíc srpen a na své si přišli trhovci i kupující šestého ve Varnsdorfu, aby obě strany v měsíci příštím odpočívaly. V říjnu se měly konat trhy dva. První měl začít v Jiříkově desátého a 23. 10. pokračovat v Rumburku. V listopadu mělo být pondělí 13. zasvěceno trhu v Krásné Lípě a Rumburku, a to už se blížil prosinec, kdy se trhovci obyčejně sjížděli od časného rána. Čtvrtého do Varnsdorfu, jedenáctého do Šluknova, dvanáctého do Jiříkova a v tomto roce měl být posledním tržním místem Rumburk, a to 13. prosince. Psal se rok 1939 a nad Evropou se klenula válečná obloha. Po skončení válečného běsnění se příštích 60 let ubíral vývoj Šluknovského výběžku jiným směrem.
I když se v současnosti soukromé pod-nikání opět vrací zpět a trhy by se zase mohly stát nezanedbatelným koloritem doby a doplňovat obchodní síť možností prodeje přebytků soukromého podnikání, jejich dnešní návrat do obcí a měst má převážně charakter lidových slavností, doplněných mnohdy různými typy kulturních programů. Rovněž tak nabídka jednotlivých trhovců je často pod úrovní vkusu a nabídky obchodních řetězců, které pestrostí a cenou zboží tyto trhy pozvolna deklasují.
