Jako jedna z nemnohých jsem měla možnost účastnit se všech produkcí Rumburského hudebního léta. Od některých pamětníků jsem slyšela s nadsázkou výrok: „Poprvé od války se tam něco dělo“.
Zaevidovala jsem, že se v kulturním domě během letních prázdnin uskutečnilo 21 koncertů a 17 filmových produkcí. Jistě slušná nabídka pro obyvatele města a okolí i pro turisty, kteří o těchto měsících Rumburk navštívili. A to v době, kdy většina divadel má prázdniny a kulturní domy jsou uzavřeny a provádí generální úklid svých prostor pro další sezónu. Pořadatelské aktivity se tak stěhují do ven-kovních prostor - amfiteátrů, ve kterých (v celé ČR) probíhají snad stovky nejrůznějších hudebních festivalů a divadelních přehlídek.
Jak připomenul ředitel Domu kultury Střelnice Rumburk Mgr. Jiří Král na zahajovacím koncertu 1. července s jazzovou skupinou IMPULS, dramaturgickým záměrem Rumburského hudebního léta bylo nabídnout návštěvníkům téměř všechny hudební žánry ve víkendových dnech, mimo dechovky a vážné hudby, které se celoročně konají v pravidelných měsíčních cyklech, jako jsou Klub přátel hudby nebo Odpoledne s dechovkou.
A tak Rumburk skutečně ožil skupinami hrající jazz, blues, country, rock, hard rock, pop music, ethno, šanson, swing a další hudební alternace. Umělecká laťka byla nastavena poměrně vysoko, protože vedle známých hudebních legend (P. Nagy, V. Patejdl, Rangers...) zde vystupovaly především profesionální skupiny z různých měst ČR, které předvedly výborné instrumentální i interpretační schopnosti. Tato úroveň se bude v budoucnu jen těžko překonávat.
Při široké plejádě koncertních umělců se potvrdilo to, co se dalo předpokládat - velká návštěvnost na komerční hudební žánry a mediálně známé osobnosti (The Beatles revival, Depp Purple revival, Peter Nagy, Vašo Patejdl, Rangers, rumburská Mandava) a slabší návštěvnost na menšinové a nekomerční žánry (šanson, cimbálovka, ethno, jazz, blues, country).
Vadami na kráse této letní produkce byla v první řadě příroda, a to tím, že téměř polovina akcí se pro nepřízeň počasí musela stěhovat do vnitřních prostor DK a venkovní „veget“ v parku u Plzeňské restaurace „Střelnice“ tak byl znemožněn. Dále je s podivem, že zcela nový DK nemá potřebnou zvukovou aparaturu, aby koncerty samostatně ozvučil. Najatí zvukaři všechny koncerty jistě hodně prodraží. Při sólovém recitálu dnes již celebrity Vašo Patejdla byl pokus jeho vystoupení ozvučit vlastní aparaturou díky tomu neúnosný. Na venkovní prostor aparatura nestačila, ozvučení bylo značně slabé a při snaze zesílit zvuk začala aparatura zkreslovat hudbu i zpěv.
Smutná byla i zpráva o tragické nehodě zpěvačky Pavly Kapitánové při návratu ze svého koncertu v Rumburku dne 21. července.
Na straně druhé je však třeba ocenit stavbu venkovního pódia v přilehlém parku DK, kde se koncerty konaly, formou svépomoci pracovníků DK, které plně dostačovalo pozvaným skupinám. Oproti novým rozkládacím pódiím za velké částky jistě „kulturák“ ušetřil tím, že jeho pracovníci pódium postavili z větší části sami. Také personál restaurace byl při občerstvování návštěvníků pružný a vstřícný.
Pozorovala jsem, že na většině produk-cí byli vlastně všichni spokojení: účinkující, návštěvníci i pořadatelé z domu kultury, mimo vzpomenuté problémy s technikou a počasím.
Já osobně, stejně jako další, kteří zažili 1. ročník Rumburského hudebního léta, budeme očekávat, jaká umělecká nabídka přijde na prázdniny v příštím roce. Každopádně je dobře, že uvedené koncerty byly stěžejním prázdninovým programem pro hodně lidí, a pokud se z toho stane každoroční tradice, bude to jen hodně dobře!
Závěrem bych chtěla poděkovat všem pracovníkům DK za perfektní spolupráci a hlavně panu řediteli za práci, kterou miluji. Díky ze srdce
Michaela Horáková
organizátorka akcí
