Ještě před nedávnem vše vypadalo nadějně. Zastupitelstvo města Rumburku prodalo na průmyslové zóně pozemky francouzské firmě Electropoli-Galvia na výstavbu továrny, v níž by mělo docházet k povrchovým úpravám kovových automobilových součástí vyrobených ve firmě Benteler - Rumburk metodou žárového zinkování. Podle původních předpokladů měla být stavba zahájena již letos v září a počátkem léta 2008 měl být zahájen zkušební provoz. Ale rumburský podzim znamenal pro plány francouzské firmy zvrat. Rumburkem se začaly šířit poplašné zprávy o nadměrné škodlivosti tohoto provozu, o zápachu a smogu, který město zahltí, o tunách toxického odpadu, který se bude povalovat kolem rumburských domů.
Je tohle budoucnost města, které se právem těší z krásné okolní přírody a z čistého ovzduší? Na to jsme se zeptali technického ředitele firmy Electropoli-Galvia s.r.o. Radka Kučery, který stojí za úspěšným otevřením již sedmi podobných zařízení v České republice.
Pane řediteli, mohl byste nám představit firmu, která má zájem stát se nedílnou součástí Rumburku?
Firma Electropoli-Galvia s.r.o. je součástí skupiny Groupe Electropoli SA a je vlastněna francouzskými majiteli.
Celá skupina se zaměřuje na povrchové úpravy kovů, určených zejména pro automobilový průmysl. Významnou aktivitou a strategií firmy je investování nemalých prostředků do vývoje nových technologií, a to tak, aby měly co nejmenší dopad na životní prostředí. Výzkum provádíme ve vlastních laboratořích, kde zohledňujeme nejen přání našeho zákazníka, ale i stále se zpřísňující kritéria Evropské unie a jednotlivých zemí na ochranu všech složek životního prostředí.
Při nedávné návštěvě prezidenta Václava Klause v Rumburku ústecký hejtman Jiří Šulc váš záměr se zinkovnou podpořil a vyjádřil se, že všechna schvalovací řízení dala vašim plánům zelenou. Čím jste je přesvědčili?
Při realizaci našich podnikatelských aktivit postupujeme v souladu se zákony a právními předpisy dané země.
Naše společnosti jsou certifikovány na systém ochrany životního prostředí ISO 14 001 a systém řízení jakosti ISO TS 16 949 a ISO 9001 a samozřejmě tyto certifikace rozšíříme i pro nově budovaný závod v Rumburku.
Již v únoru letošního roku jsme předložili krajskému úřadu oznámení „Hodnocení vlivů stavby a technologie na životní prostředí“ dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Podklady a studie připravené v tomto kroku byly tak rozsáhlé a podrobné (v podstatě jako tzv. velká EIA), že dotčeným institucím umožnily vydat souhlasná stanoviska.
Na jejich základě odbor životního prostředí KÚ vydal v dubnu Závěr zjišťovacího řízení, ve kterém jsou stanoveny podmínky pro realizaci stavby. Tím bylo potvrzeno, že z hlediska zákonem stanovených limitů pro ochranu životního prostředí a zdraví je záměr zcela přijatelný. To, co je pro občany Rumburku stěžejní, bych rád ocitoval ze závěru studie hodnocení zdravotních rizik:
„Na základě provedeného hodnocení zdravotních rizik je možné spolehlivě a s velkou rezervou konstatovat, že předpokládané imise hodnocených látek z provozu Electropoli-Galvia, s.r.o. nebudou představovat riziko nepříznivých zdravotních účinků pro obyvatele v okolí průmyslové zóny.“
Závazné stanovisko Krajského úřadu nám dovolilo požádat o Územní rozhodnutí. 28. srpna t. r. bylo shledáno místně příslušným stavebním úřadem, že jsme splnili všechny podmínky požadované zákonnými předpisy a požadavky dotčených institucí, a územní rozhodnutí bylo vydáno. Dosud ale nenabylo právní moci z důvodu námitek majitele sousedního pozemku.
Takže se obyvatelé nemusí obávat rizik spojených s výrobou?
Nemusí. Musím zdůraznit, že povolovací procedury jsou po harmonizaci našeho práva s právem evropským na takové úrovni, která garantuje nejvyšší odbornou úroveň posouzení. Máme souhlasná stanoviska všech odborných orgánů, podložená mnoha povinnými i nepovinnými studiemi, jako je hodnocení zdravotních rizik, přírodovědeckých průzkumů, posouzení krajinného rázu, rozptylových studií, posouzení nezávislou státní agenturou pro životní prostředí, správců kanalizací a toků, ČIŽP, majitelů inženýrských sítí atd.
V těchto místech by měla moderní žárová zinkovna stát. Foto: mk
Znamená to, že s výstavbou továrny a s vaší technologií odborníci souhlasí? Ano. Povrchová úprava kovů speciálním žárovým zinkováním, která se připravuje v průmyslové zóně Rumburk, je špičkovou technologií, která oslovila prestižní zákazníky i proto, že je moderní a pracuje s nejlepšími dostupnými technikami. Dnešní úroveň techniky umožňuje takové zabezpečení provozu, že vnější dopady na životní prostředí jsou minimální. Velkou výhodou je i to, že zde máme možnost postavit továrnu přímo na míru ušitou naší technologii. Dosud to bylo obráceně, museli jsme starou továrnu přešívat a naše technologie se snažit přizpůsobit nedostatkům a omezením starého objektu. Tento fakt nám umožní vybudovat skutečně moderní továrnu podle moderních a osvědčených technik a požadavků. Všechny dotčené orgány a instituce posoudily náš záměr jako způsobilý a vyhovující podmínkám průmyslové zóny a naše řešení a příprava dává maximální předpoklady k tomu, abychom bezpochyby splnili projektované parametry. Počítá váš projekt i s možností havárie? Samozřejmě. Celkové projekční řešení komplexně zajistilo zabezpečení provozu i z pohledu havárií. A to tak, aby se možnost jakékoliv havárie minimalizovala a aby se minimalizovaly škody, které by v případě havárie mohly nastat. Celá technologie, včetně míst pro skladování odpadu a chemikálií, je zabezpečena a vsazena do havarijních jímek, u kterých bude testována nepropustnost. Prostory, kde se předpokládá manipulace s dováženými chemikáliemi a odváženými odpady, jsou zabezpečeny proti průniku do podloží i v případě havárie a přestřešeny. Zaslechla jsem názor, že Evropa se těchto technologií zbavuje, a proto se přemisťujete do Rumburku. Je to pravda? V žádném případě se nejedná o vývoz nevyhovující technologie mimo tzv. ci-vilizovanější Evropu. Ve Francii pracuje tento typ povrchové úpravy ve dvou závodech Electropoli Groupe, dále u partnerů vybavených naší licencí ve Španělsku, Turecku, USA. I v Čechách máme dva závody, a to v Českém Dubu a Třemošnici, plně řízené českým managementem, které pracují s celou škálou povrchových úprav od elektrolytického zinkování, zinek-niklování, přes speciální povrchovou úpravu hliníku až po kataforetické lakování. Továrna v Dubu dokonce zpracuje ročně čtyřicetkrát více materiálu pokovené plochy, než kolik bude zpracováno v Rumburku, má čtyři výrobní linky, zatímco Rumburk bude mít jen jednu, a přesto jsou i v závodě Český Dub rizika pro životní prostředí dostatečně ošetřena. Takže jedovaté podzemní vody, odpady, smog a zápach Rumburku z vaší továrny nehrozí? Obyvatelé Rumburku se opravdu nemusí našeho provozu bát. Voda, která je používána na oplachování, prochází čistírnou vod, kde je jednoduchým chemickým procesem zbavena všech příměsí zinku, železa, případně dalších škodlivin a poté je řízeně vypouštěna do kanalizace odsouhlasené v kvalitě správcem kanalizace. Plynné výpary jsou minimalizovány zejména automatickým otvíráním a zavíráním vík van a zboží je při přesunu umístěno ve speciální digestoři, která výpary odsává. Toto minimální množství znečiš-těného vzduchu je vedeno do pračky vzduchu, vyčištěno a následně vyvedeno do ovzduší. Z vlastního prostoru žárové zinkovací vany je vedena vzdušnina na speciální prachový filtr s účinností min 97 %, a takto vyčištěný vzduch potom přechází k dočištění na finální filtr před tepelným výměníkem, takže dříve, než je vzduch vyfouknut ven ze závodu, ještě odevzdá v něm obsažené teplo. Rád bych zdůraznil fakt, že pro výpočty emisí se převzaly hodnoty obvyklé v českých podmínkách u současných českých provozovatelů. Výsledky měření z našich závodů ve Francii jsou, co se týká emisí, ještě několikanásobně nižší. Chci tím říci, že pro výpočet hodnocení zdravotních rizik byly pou-žity vyšší hodnoty znečištění, než které se ve skutečnosti uvolní do životního prostředí díky naší činnosti. K zinku přidám i další citaci ze studie hodnocení zdravotních rizik: „Je zřejmé, že imisní emise zinkového prachu z provozu žárového zinkování budou z hlediska zdravotních rizik zcela bezvýznamné.“ A sudů s toxickým odpadem povalujících se po městě se Rumburští nedočkají. Většina chemického odpadu se recykluje a opětovně se využije k žárovému zinkování, a to, co nelze použít, odváží jednou týdně oprávněná firma pro nakládání s odpady k dalšímu zpracování. Obavy nemusí mít nikdo ani z nadměrného nárůstu dopravy. V dnešní době odjíždí z firmy Benteler v Rumburku několik kamionů denně se svými výrobky do naší firmy ve Francii. Jakmile rozjedeme v Rumburku provoz, naopak tento transport přes půl Evropy odpadne a zboží se přepraví na několika desítkách metrech mezi oběma firmami a nebude znamenat žádné ekologické riziko. Pravdou je, že přibude doprava spojená s příjezdem zaměstnanců a návštěv a 1x týdně s dovozem surovin a odvozem recyklátů a odpadů. Zápach? Několikrát jsem navštívil závody ve Francii a podobná skladba chemikálií se používá i v Českém Dubu u elektrolytického zinkování (bez vypírky vzdušniny) a mohu říct, že jsem žádný negativní čichový vjem vně závodu nezaznamenal ani ve Francii, ani v Čechách. Samozřejmě však při manipulaci s koncentrovanými chemikáliemi ve vnitřních prostorách závodu charakteristický zápach bude obsluhou bez ochranných pomůcek zaznamenán, ale to je problematika pracovního prostředí, bezpečnosti práce, kategorizace pracovišť a nakládání s chemikáliemi, která je samozřejmě taky náležitě zabezpečena. Proč tedy chcete budovat další galvanizovnu v Rumburku? Důvodem budování další linky je nárůst poptávky a rovněž snaha minimalizovat náklady na přepravu dílů, které se dnes vyrábějí v Rumburku a přepravují se k pokovení do Francie. Veškerá kapacita závodu je určena pro potřebu jediného zákazníka, a to firmy Benteler. Veškeré zařízení pro linku povrchových úprav bude nově vyrobeno a z 80 % se budou na jeho dodání podílet dodavatelé z České republiky. Jaký bude mít tedy Rumburk zisk z provozu vaší továrny? Záměr přinese pracovní příležitosti pro osoby zejména s nižšími kvalifikačními předpoklady, tedy pro ty nejhůře zaměstnatelné z pohledu dosaženého vzdělání. Bude se jednat celkem o 39 až 55 pracovníků podle míry pracnosti na mechanických čisticích operacích. Tito pracovníci samozřejmě projdou důkladným školením tak, aby byli schopni obsluhovat výrobní linku a následné operace a mnoho z nich školení podstoupí přímo ve Francii. Naše výroba bude vyžadovat i dodavatelskou spolupráci s místními zámečnickými firmami pro výrobu závěsných přípravků, budeme potřebovat dodavatele stravy a občerstvení pro naše zaměstnance, budeme potřebovat ubytování pro naše specialisty ze zahraničí, zajišťovat úklid, dopravu zboží apod. To vše jsou příležitosti pro stávající firmy v blízkém okolí a v konečném důsledku další navýšení zaměstnaneckých příležitostí a zvýšení obratu firem podnikajících ve výše zmíněných oborech.