Autobusová zastávka u Bytexu nedává rumburským občanům spát. Dlouhé roky byla tato zničená a oprýskaná „bouda“ ostudou města, dokud se v roce 2000 nepřistoupilo k její celkové rekonstrukci. V témže roce, v listopadových Rumburských novinách, byla otištěna tato informace:
„V tomto týdnu… dle příslibu daného občanům města byl obnoven provoz autobusové zastávky u Bytexu, kde s náklady 1635 tis. Kč vzniklo dílo, které je důstojným vstupem do města, a bude záležet na nás všech, jak dlouho jej udržíme v takovém stavu, v jakém jej předal dodavatel fa WAKOS.“
V dobrém a novém stavu nevydržela dlouho. Neuběhly ani dva roky a město už muselo na její opravu vynaložit 30 tis. Kč. Okopané zdi, sokly a obložení, sprejem zničené omítky, věčně vytlučená okna, rozbitá svítidla, utrhané okapy, rozkopané odpadkové koše a poplivané lavičky se začaly stávat denní samozřejmostí. A sedm let po rekonstrukci si opravy těchto „klukovin“ vyžádaly celkem 132 tis. Kč.
Je jisté, že ne všichni Rumburáci mohou za to, v jakém stavu je tato zastávka dnes. Stačí jen pár vandalů, a to, z čeho měla většina lidí radost, vezme brzo za své. A na co mohli být pyšní, bude opět ostudným strašákem. A peníze, které spolkly opravy po nájezdech pustošitelů, mohly být použity na vybudování pěkného dětského hřiště.
Otázka ovšem je, jestli i to by se nestalo zanedlouho vítanou kořistí vandalů a neskončilo by brzo jako autobusová zastávka u Bytexu.
Pokud by měl vandalizmus v tomto městě vítězit nad snahou slušných lidí vytvořit zde důstojné a hezké místo pro život, stojí za zváženou, jestli není každá snaha něco zde budovat a tvořit marná a zbytečná.
