Jak vidíte situaci v Lužické nemocnici?

Publikováno: 9.5.2007 Autor: red
Napsali o Lužické nemocnici v Rumburku Požádali jsme MUDr. Ivana Suchardu, bývalého primáře gynekologicko - porodnického oddělení ve Varnsdorfu o vyjádření k situaci v Lužické nemocnici, se kterou v současné době úzce spolupracuje. V rámci Šluknovského výběžku se jedná zhruba o 450 porodů za rok, což je 1,5 porodu denně. Není možné pro obor porodnictví bez gynekologie zachovat nějaké pracoviště ve výběžku, třeba například obnovit toto pracoviště v naší nemocnici ve Varnsdorfu za podmínky získání smlouvy s pojišťovnou? Jedná se nyní o technické a organizační zázemí. Zásadní problém je bohužel v personálu, technické zázemí je v rumburské nemocnici dostatečné - pro zajištění bezpečného chodu jen porodnice jsou nezbytní minimálně dva kvalifikovaní lékaři (s pomocí externistů na služby) se zázemím operačního sálu, anesteziologa a možností krevních náhražek. Bez tohoto zajištění je řádná porodnice dnes již neakceptovatelná, protože neposkytuje standardní míru bezpečnosti plodu i matce. Je ve výběžku dostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu, schopného zajistit chod porodnického oddělení? Ve výběžku je dostatek kvalifikovaného středního zdravotnického personálu (sester, porodních asistentek i novorozeneckých sester) pro zajištění chodu porodnice, ale nejsou zde lékaři ochotní na takovém oddělení soustavně pracovat. Viz výše. Jak se projeví výpadek gynekologicko - porodnického oddělení ve Šluknovském výběžku? Může dojít k ohrožení zdraví rodiček? A kolik porodů je statisticky na poslední chvíli? Nikdo není dnes schopen kvalifikovaně posoudit celý dopad zrušení oddělení. Překotné porody (podle definice = po-rod proběhne do hodiny od jeho počátku) se vyskytují, ale do roka jich je jen několik (řádově jednotky). K některým dojde doma, k některým v sanitce. Větší část takovýchto porodů se zatím dovezla do Rumburku, kde ženy promptně porodily. Lze očekávat, že při převozu rodiček do Děčína nebo České Lípy se jich více z těch „dovezených na poslední chvíli“ přesune do kategorie „porod mimo ústav“, ale číslo si netroufnu odhadovat - pět, možná šest ročně? Očekávat se dá zvýšený nárok na služby RZS, protože rodiny, které svou rodičku dnes dovezou do Rumburku, se budou jednak častěji bát cesty, jednak budou možná chtít i ušetřit. Mělo by to tedy vést k posílení služby RZS, protože při těchto převozech nemůže zůstat výběžek nepokrytý. Nastala by tato situace, kdyby gynekologicko - porodnické oddělení zůstalo v naší nemocnici, nebo se jedná o manažerské pochybení? Velmi těžká otázka i hypoteticky. Personální obsazení nemocnice ve Varnsdorfu bylo slabé již v době jejího uzavření a nemohu odhadnout, zda by se bylo podařilo tady stabilizovat další nové lékaře. Navíc by se cílem útoku jistě stala nepřítomnost anesteziologa a transfuzního skladu v místě porodnice. Spoléhání se na celé dojíždějící týmy se ovšem ukázalo jako poněkud riskantní - hromadné výpovědi se opakují již třetím rokem. Chybou nejspíše bylo to, že po otevření nového oddělení (pozn. v Rumburku) nebyla žádná viditelná snaha navázat spojení českolipského týmu s místními lékaři - ti se tak nijak nepodíleli na činnosti oddělení. Někteří ho bojkotovali stejně jako lékaři a vedení rumburské nemocnice bojkotovalo varnsdorfský personál. Manažerským pochybením byla asi kolizní akce bývalého vedení před rokem, kdy byl jednou částí vedení angažován nový adept na primáře (dr. Šedivý z Děčína, schopný a nadějný odborník, který by možná dokázal personál stabilizovat), zatímco druhá část vedení podržela ve funkci místního adepta (dr. Mairich), který krátce na to, co získal oprávnění k výkonu funkce primáře, odešel. Nemohu ale říci s jistotou, že by to určitě dopadlo jinak. Jsem přesvědčen, že současné vedení už jen sklízelo plody toho, co se zaselo v minulých letech. Poznámka: Podle posledních informací se vedení rumburské nemocnice podařilo najít dohodu s lékaři a chod rumburské porodnice by tak měl být i po 1. květnu zachován.