GLOSA
Malíři a natěrači, kteří kultivovali byt nového ředitele domu kultury, patrně při manipulaci s materiálem a nářadím nechali otevřené bytové dveře, kterými se dovnitř vloudila potulná divoká kočka. Asi po dva dny se dobře ukrývala za elektrickým sporákem kuchyňské linky. Ředitele ze spánku probralo pomalé a opatrné klapání drápů na krycím papíru podlahy, který zde ponechali malíři před dokončením svého díla.
Ponejprv se domníval, že to patrně kape voda z bojleru v kuchyni a nebo že za kuchyňskou linkou, ač je to málo uvěřitelné, pochodují myši.
Náhle však ve tmě, kolem třetí hodiny ranní, uviděl „tváří v tvář“ dvě kočičí svítící zelené oči, které se pomalu blížily k jeho obličeji. Sotva stačil instinktivně zakrýt svou hlavu pokrývkou, dopadlo na něj tělo patrně hodně vyhladovělé kočky, která skokem chtěla napadnout spícího „domácího“.
Svědčil o tom i typický bojovný kočičí skřek agresora, který se po chvíli vzdal a šel se opět ukrýt za sporák kuchyňské linky.
Nový ředitel již velmi záhy v Rumburku zjistil, co také může znamenat pozdrav: "Dobré ráno pane řediteli!"
