Jedné studené březnové noci jsem se s přítelkyní a naší kamarádkou vracel z narozeninové oslavy domů. V ulici 9. května v Rumburku nás pomalu míjel policejní vůz, který se posléze vrátil. Vystoupili dva policisté a požadovali po mně občanský průkaz. Průkaz jsem neměl a tudíž jsem doufal, že vyzvou mou přítelkyni, či kamarádku, aby předložily své doklady a prokázaly i mou totožnost. Nic takového se však nestalo a já musel, chtě - nechtě, nastoupit do vozu sám a bez dívek. Až v autě jsem se dozvěděl, že jsem údajně na pány policisty dělal jakési „grimasy“. Po bezmála třicetiminutovém rozhovoru jsem o sobě zjistil, že jsem narkoman, slaboch, zřejmě psychicky nemocný a zamindrákovaný člověk. Bohužel, ale do teď stále nevím, jestli jen kvůli tomu, že nemám OP, si musím vůči své osobě nechat líbit takové nedůstojné jednání?
Mohl bych zde popsat, k čemu na policejní stanici došlo, i jména policistů, ale tím se vystavuji riziku, že budu nakonec právně stíhán já. Jelikož jsem byl po celou dobu sám, nemám nikoho, kdo by mi mohl cokoliv dosvědčit. Asi proto dívky musely zůstat venku na ulici. Samy byly nakonec vystaveny nebezpečí, když na mě čekaly. Bylo totiž kolem druhé hodiny ranní a ulicí šla skupinka zjevně podnapilých spoluobčanů. Po kontrole mé identity bylo zjištěno, že mám čistý trestní rejstřík. Čekal jsem omluvu, nebo alespoň vysvětlení dané situace ze strany policistů. Marně! Nespravedlnost vidím v tom, že policisté byli dva a mohou si vzájemně dosvědčit cokoli, bez ohledu na to, co je pravda. A tak se ptám: Máme tohle, jako daňoví poplatníci a tedy poplatníci policie, zapotřebí?
