Nemocenské pojištění od 1. ledna 2007

Od 1. ledna 2007 se mění některé právní předpisy, které se vztahují k sociálnímu zabezpečení. Změny se týkají důchodového i nemocenského pojištění a také osob samostatně výdělečně činných. Důchodové pojištění Od nového roku se zvýší všechny důchody z českého důchodového pojištění. Tedy řádné i předčasné důchody starobní, plné i částečně invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Základní výměra důchodu, která je společná pro všechny důchody, se zvýší o 100 Kč, tj. ze současných 1.470 Kč na 1.570 Kč. Výjimku tvoří základní výměra důchodů, která je vyplácená v dílčí výši (podle Koordinačních nařízení EU nebo mezinárodních smluv). Procentní výměra důchodu se zvýší o 6,6 %, pokud byl důchod přiznán před 1. lednem 1996, nebo o 5,6 %, pokud byl důchod přiznán po 31. prosinci 1995. Za důchody přiznané před 1. lednem 1996 se považují i pozůstalostní důchody přiznané po osobě, které byl důchod přiznán před 1. lednem 1996, pokud nárok na tento důchod trval ke dni její smrti, nebo po osobě, která zemřela před 1. lednem 1996. Od ledna 2007 se o 6,1 % zvýší také příplatky k důchodu vyplácené podle zákona č. 357/2005 Sb. a nařízení vlády č. 622/2004 Sb. perzekvovaným osobám z období komunistického režimu a účastníkům národního boje za vznik a osvobození Československa a některým pozůstalým po nich. Od nového roku rovněž zanikne zvýšení důchodu pro bezmocnost, které dosud vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. Místo něj budou lidé dostávat novou vyšší dávku = příspěvek na péči. Vyplácet ho budou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Příspěvek na péči nahradí dvě současné dávky - zvýšení důchodů pro bezmocnost a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu. Výše příspěvku na péči se bude odvíjet od stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. Vyplývá to ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jak žádat o důchod v roce 2007 Od nového roku všechny žádosti o důchod sepisují okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Do 31. prosince 2006 je přitom u zaměstnanců organizací s více než 25 zaměstnanci sepisovaly samy organizace. Nyní se budoucí důchodce musí vždy sám obrátit na OSSZ příslušnou podle místa trvalého bydliště. Žádost o důchod je možné sepsat nejdřív tři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Žádost o důchod může kromě oprávněného občana podat i jeho zmocněnec, a to na základě plné moci. Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný příslušník. A to bez toho, aby byla předložena plná moc. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a potvrzení lékaře, že mu zdravotní stav pro svou závažnost neumožňuje žádost o dávku sepsat. Při podávání žádosti o starobní, plný invalidní či částečný invalidní důchod se předkládá:

• občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,
• doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném),
• muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby,
• ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí,
• potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání),
• potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996,
• pokud občan chce důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet“,
• doklady prokazující zaměstnání v cizině,
• chybí-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost - potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecké prohlášení aj.,
• evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání - předkládá je zaměstnavatel, a to na vyžádání OSSZ.

Při podávání žádosti o pozůstalostní dávku (důchod vdovský, vdovecký a sirotčí), pokud již zemřelá osoba pobírala důchod, se předkládá:

• občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,
• úmrtní list zesnulého,
• oddací list - při žádosti o vdovský/vdovecký důchod,
• rodné listy dětí - při žádosti o sirotčí důchod.

Pokud osoba, po které se žádá o pozůstalostní dávku, dosud nepobírala vlastní důchod, předkládá pozůstalá osoba ještě veškeré doklady týkající se zesnulé/ho, které se předkládají k žádosti o starobní, případně invalidní důchod. Všechny žádosti o důchod postupují OSSZ do České správy sociálního zabezpečení, která o nich rozhoduje. Délka vyřízení žádosti závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady, či nikoliv. V průměru se doba vyřízení žádosti o důchod pohybuje kolem tří měsíců. Důchod se vyplácí přímo oprávněnému nebo jeho zákonnému zástupci, a to v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence nebo bankovním převodem na účet. Formu výplaty si při podání žádosti o důchod volí sám žadatel. Nemocenské pojištění od 1. ledna 2007 Dávky nemocenského pojištění, tedy nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, se od nového roku budou vyplácet podle současných pravidel. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna, když v prosinci schválila odložení účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, o jeden rok. V roce 2007 bude tedy nadále v nemocenském pojištění platit:

• organizace s více než 25 zaměstnanci budou dávky nemocenského pojištění poskytovat stejně jako dosud,
• malé organizace do 25 zaměstnanců budou rovněž postupovat stejně jako dosud, tzn. budou přijímat od zaměstnanců žádosti o dávky nemocenského pojištění a posílat je příslušné okresní správě sociálního zabezpečení,
• nemocenské budou práceneschopní pojištěnci dostávat od prvního dne uznání dočasné pracovní neschopnosti,
• nadále budou platit jen dvě redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ je zjednodušeně součet hrubých příjmů za 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti dělený počtem kalendářních dnů s vyloučením nezapočitatelných dnů. K 1. lednu 2007 se tyto redukční hranice zvýší ze současných 510 na 550 Kč a ze 730 na 790 Kč.

Výpočet nemocenského od 1. ledna 2007 Denní vyměřovací základ do částky 550 Kč se bude započítávat v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se započítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nebude přihlížet. Za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se denní vyměřovací základ do částky 550 Kč započte z 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se započítá 60 %, k částce nad 790 Kč se nebude přihlížet. Maximální denní vyměřovací základ tak bude 639 Kč. Od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 550 Kč započítá v plné výši a částka od 550 do 790 Kč pak ze 60 %. V praxi to znamená, že maximální denní vyměřovací základ od 15. dne pracovní neschopnosti bude 694 Kč. Za první tři kalendářní dny se nemocenské v současné době, a bude tomu tak i od 1. ledna 2007, počítá jako 25 % denního vyměřovacího základu po redukci. Jeho maximální výše tak 1. ledna 2007 bude od činit 160 Kč za kalendářní den. Od 4. do 14. dne se nemocenské počítá jako 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 1. ledna 2007 se tedy bude jednat maximálně o 441 Kč za kalendářní den. Od 15. dne pracovní neschopnosti se nemocenské vypočítává jako 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu. To znamená, že od 15. dne pracovní neschopnosti bude maximální nemocenské 479 Kč za kalendářní den. Maximální nemocenské, které bude možné dostat za prvních 30 kalendářních dnů nemoci, tedy od 1. ledna 2007 bude celkem 12.995 Kč. Dostane ho ta osoba, jejíž hrubé příjmy v posledních 12 kalendářních měsících činily nejméně 288.350 Kč, tedy alespoň cca 24.000 Kč měsíčně hrubého. Výše nemocenského při průměrné mzdě - 19.968 Kč měsíčně Denní výše nemocenského za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti bude v tomto případě od 1. ledna 2007 celkem 140 Kč. Od čtvrtého do čtrnáctého dne se bude jednat o 387 Kč a od patnáctého dne pak o 425 Kč. To znamená, že při čtrnáctidenní pracovní neschopnosti bude nemocenské celkem 4.677 Kč. Pokud bude pracovní neschopnost trvat 30 kalendářních dní, pak nemocný dostane 11.477 Kč.