Vážení občané města Rumburka,
současná situace vyžaduje, abych reagoval na vystoupení lídra kandidátky ODS Bc. Karla Schäfera z 2. 11. 2006. Jak jistě víte, letošní komunální volby ve městě Rumburk vyhrála kandidátka ČSSD, která získala o 186 hlasů více než ODS.
Přestože volební letáky místní ODS nenasvědčovaly tomu, že by se tato strana i nadále ráda podílela na správě města právě s námi, rozhodla se naše kandidátka jednat se všemi volebními stranami a možnost další spolupráce s ODS preferovala.
Jak však již lídr ODS avizoval, navrhovala ODS vždy až do posledního dne před ustavujícím zasedáním pouze jedno řešení, a to takové, že která strana bude mít ve tříčlenném vedení města většinu, ta pak bude mít menšinu v sedmičlenné radě města.
Naše kandidátka v souladu se získaným počtem preferenčních hlasů prosazovala ve vedení města dva uvolněné funkcionáře, a tudíž se podle návrhu ODS měla uspokojit s tříčlennou menšinou v radě města. Tento stav by však pro nás znamenal, kromě jiného, i naprosto zásadní snížení možného vlivu na další chod rumburské nemocnice, jejíž modernizaci a rekonstrukci vnímáme jako jednu ze svých hlavních priorit. Navíc, právě v rozhodnutích týkajících se nemocnice, došlo v uplynulém volebním období mezi ČSSD a ODS několikrát k názorovému střetu a bez podpory zastupitelů SNK a KSČM bychom dnes s největší pravděpodobností nemocnici nevlastnili.
Bohužel, jak 25. 10. 2006, tak i na dalším jednání s ODS, které se konalo 31. 10. 2006 od 13.00 hod. (2 dny před ustavujícím zasedáním ZM), tato opět setrvala na svých, již zmíněných pozicích.
Proto 1. 11. 2006 (1 den před ustavujícím zasedání ZM) dojednali zástupci ČSSD se zástupci SNK-ED a KSČM tzv. „nemocniční koalici“.
Teprve po uzavření této dohody změnila ODS svůj postoj a kontaktovala nás s návrhem vytvořit koalici ve složení rady 3 ODS + 3 ČSSD + 1 SPZSP (Sdruž. pro zdraví, sport a prosperitu). Vzhledem k tomu, že zmíněný jeden zástupce SPZSP byl kontaktován již v pondělí (30. 10. 2006), kdy zájem o členství v radě města neprojevil, ale následně ve středu (1. 11. 2006) již ano, jakož i z důvodu, že již v tuto dobu existovala zmíněná dohoda „nemocniční koalice“, uložil klub zastupitelů ČSSD svým zástupcům na svém zasedání téhož večera (1. 11. 2006) tyto úkoly:
- Nabídnout ODS opět koalici, a to ve složení ve vedení města 2 ČSSD + 1 ODS a v radě města 4 ČSSD + 3 ODS, ovšem nyní již za podmínky akceptace tohoto řešení jak zastupiteli SNK-ED, tak KSČM. V opačném případě bychom svým koaličním partnerům uštědřili jakési plivnutí do tváře.
- Pokud nedojde k akceptaci zastupiteli SNK-ED a KSČM, nebo pokud ODS opět odmítne náš návrh, prosazovat již projednanou „nemocniční koalici“.
Jelikož zástupci SNK-ED byli ochotni koalici ČSSD s ODS podpořit a zástupci KSČM rovněž (za podmínky 1 místa v radě města), učinil jsem nabídku koalice s ODS jejímu lídrovi ještě týž večer. Přibližně po hodině (cca ve 21.07 hod.) jsem bohužel dostal odpověď, že ani varianta rady 3 ODS + 4 ČSSD, ani varianta 3 ODS + 3 ČSSD + 1 KSČM není pro ODS přijatelná.
Dovolte mi, prosím, vážení občané, vyjádřit své přesvědčení, že vůle dohodnout se u kandidátky ČSSD, SNK-ED i KSČM rozhodně nescházela. Rovněž bych rád konstatoval, že ač jsem zástupcem strany jedné, nechci v žádném případě obviňovat ani stranu druhou. Zkrátka a dobře jsme se nedohodli. Velkým pozitivem však zcela jistě je, že jsme si na obou stranách zachovali svou tvář, nesnažili se na sebe házet špínu a jednali čestně. Pokud by takto dokázali mezi sebou jednat i naši poslanci (bez ohledu na politickou stranu), dýchalo by se nám v naší republice podstatně lépe.
Věřím, že nekonfliktní, i když napjaté povolební jednání nepřeruší spolupráci všech volebních stran v zastupitelstvu města a napomůže v další práci ve prospěch našeho města Rumburk.
