Odpověď je zřejmá. Protože Ústecký kraj vypověděl již v březnu smlouvu největšímu autobusovému dopravci v regionu, Dopravnímu podniku Ústeckého kraje (DPÚK), který zajišťuje až osmdesát procent dopravní obslužnosti v celém Ústeckém kraji.
Důvodem pro toto rozhodnutí jsou ceny, z nichž se počítají doplatky za provoz na ztrátových linkách. DPÚK tvrdí, že nemůže jezdit na trasách jen za náklady na obnovu autobusů, jak chce kraj, ale žádá, aby mu kraj kromě prokázaných ztrát doplácel také přiměřený zisk. Obojí si započítal do návrhu smluvní ceny na letošní rok. To vyplývá z nařízení vlády č. 493/2004.
DPÚK se opírá o fakt, že kraj má ze zákona povinnost nejen zajistit, ale také zaplatit službu dopravní obslužnosti. Částka, kterou by měl kraj doplatit, se přitom navýšila z loňských 180 na 302 miliony korun. Ústecký kraj tuto předběžnou kalkulaci odmítl stejně jako další návrhy na dohodu. Rozhodl, že si najde levnějšího dopravce a vyhlásil v květnu koncesní řízení, jehož jediným kritériem byla cena za ujetý kilometr. Vítěznou firmou řízení se stala firma ČSAD Česká Lípa a.s.
Přesto ani od prvního května ani od prvního června nový dopravce na autobusové linky nevyjel. Držitelem licencí je totiž stále DPÚK, a to nejdéle do roku 2011. Proto i nadále zajišťoval dopravní obslužnost v kraji.
Problém nastal ve chvíli, kdy Ústecký kraj odmítl tyto služby zaplatit, což jen za letošní rok činí více jak 73 miliony korun. K tomu je však nutné připočítat ještě dluh kraje z let 2003 - 2005, který dosahuje 240 milionů korun.
Přes opakované výzvy zástupců DPÚK směřované nejvyššímu představiteli Ústeckého kraje hejtmanovi Jiřímu Šulcovi kraj svůj dluh nezaplatil, a tak byl dopravce nucen přistoupit k nepopulárnímu opatření a od 1. 8. 2006 přestat provozovat dopravní obslužnost na linkách, které si kraj objednal, a za které by měl zaplatit. Linky, na kterých DPÚK stále provoz zajišťuje, si platí jednotlivé obce samy.
Přestože smluvní dopravce má podle zákona o silniční dopravě (č. 111/1994) nárok na uhrazení řádně vykázané ztráty, která mu vznikne z rozdílu mezi náklady na provozování spoje a vybraným jízdným, stojí si kraj stále na svém a uhradit dluh odmítá. Sází na to, že DPÚK, který je vlastníkem stovek licencí, o ně může za porušení podmínek přijít.
O licenci může dopravce přijít, pokud by „úplně nebo ve značném rozsahu omezil veřejnou osobní dopravu, která je obsahem ujednání smlouvy o závazku veřejné služby“, tvrdí kraj.
Otázkou zůstává, kdo však jako první tuto smlouvu porušil - kraj, který za objednané služby neplatí, nebo dopravce, který již nechce zadarmo své služby poskytovat?
Odpověď budou hledat zřejmě až právníci. Zatím DPÚK podal na postup Ústeckého kraje stížnosti k Evropské komisi, Ústavní stížnost k soudu v Brně, podněty k Úřadu pro hospodářskou soutěž a žalobu na to, aby kraj veřejnou službu řádně občanům zaplatil. Časopis Ekonom uvedl, že vedení dopravního podniku je připraveno dožadovat se nejen svých práv, ale také kompenzací za zrušení závazku veřejné služby, a akcionáři se mohou domáhat neochráněné investice i u mezinárodní arbitráže.
Přesto je firma připravena k okamžitému obnovení ztrátových spojů na všech linkách, když kraj vyrovná svůj dluh. Ústecký kraj se však také brání a požádal o posouzení celé situace Antimonopolní úřad.
Nejvíce na celou situaci ale doplácí obyvatelé Ústeckého kraje, kteří se musí dopravovat náhradními způsoby, ať již vlastními, půjčenými, či hasičskými vozy, nebo zájezdovými autobusy objednanými krajem. U nich dokonce kraj hradí cestujícím jízdné, což je nepochopitelné, když zaplatit autobusy ostatním cestujícím, kteří si i jízdné zaplatí sami, hradit nechce.
Celou záležitost řešilo v minulých měsících několikrát i Zastupitelstvo Ústeckého kraje, kde někteří zastupitelé opakovaně upozorňovali na rizika možného přerušení dopravy a varovali vedení kraje před možnými logický-mi protiopatřeními ze strany dopravce. Přesto zastupitelstvo Ústeckého kraje schválilo postup rady a hejtmana při jednání s DPÚK.
„Od samotného začátku jsem byl zásadně proti rušení smlouvy mezi Ústeckým krajem a Dopravním podnikem Ústeckého kraje a varoval jsem své kolegy před riziky, které z tohoto kroku vyplynou,“ zdůrazňuje krajský zastupitel Darek Šváb. „Z tohoto důvodu jsem jako jediný krajský zastupitel ze Šluknovského výběžku nehlasoval ani pro zrušení smlouvy ani pro rozpočet kraje, do něhož nebyly zahrnuty platby za dopravní obslužnost v zákonné výši a s postupem hejtmana a rady v této záležitosti absolutně nesouhlasím,“ dodává. „S vedením společnosti DPÚK jsem měl za město Rumburk možnost několikrát jednat a mohu říci, že jejich přístup k řešení sporných bodů byl vždy korektní a profesionální a i přes rozdílné názory jsme vždy byli schopni rychle nalézt vzájemně výhodnou dohodu. Naše korektní vztahy jsou však založeny i na tom, že město Rumburk vždy za poskytované služby svým partnerům vždy včas a řádně platilo, na rozdíl od Ústeckého kraje,“ vysvětluje Darek Šváb a shrnuje na závěr: „Jediným možným řešením, dle mého názoru, je ze strany kraje uhrazení dlužných částek v zákonné výši a na základě toho zajištění okamžitého obnovení dopravních spojů. V případě, že vedení kraje vyhodnotí tyto smluvní vztahy se současným dopravcem jako nevýhodné a problematické, může se obrátit na soud a ne používat při řešení obchodních sporů občany jako rukojmí.“
Lidmi i autobusy opuštěná zastávka v Rumburku. Foto: gdo