ž i v o t n í k r é d o r a b í n a S i d o n a
Krásnou Lípu navštívila koncem dubna další významná osobnost českého veřejného života. Vrchní pražský zemský rabín Karol Sidon odhalil v Kyjovském údolí pomník obětem pochodu smrti. Při této příležitosti mu položil několik otázek Jan Fiala.
Karol Sidon, hebrejským jménem Efraim ben Alexander, (* 9. srpna 1942) je židovský rabín a český spisovatel. Po maturitě v r. 1960 vystudoval dramaturgii a scenáristiku na pražské FAMU, poté krátce pracoval v Československém rozhlase, do r. 1968 byl dramaturgem ve studiu J. Trnky. V r. 1968 byl redaktorem Literárních novin, Literárních listů a Listů. Po jejich zrušení (1969) se stal nezávislým autorem.
Karol Sidon podepsal Chartu 77. V r. 1978 obdržel exilovou cenu J. Koláře. V r. 1983 se Karol Sidon rozhodl emigrovat do Německa, kde konvertoval k judaismu a studoval judaistiku. Po revoluci v r. 1989 studoval v Izraeli a r. 1992 se stal vrchním pražským a zemským rabínem.
V současnosti patří E. K. Sidon mezi nejznámější osoby českého náboženského života.
Krásnou Lípu nenavštěvují příliš často vrchní představitelé českých církví, proto této příležitosti využiji a zeptám se - pane rabíne, jak na Vás působilo město i okolní příroda?
Je tady doslova nádherně, okolí Krásné Lípy nemá prostě chybu, Kyjovské údolí i celý Národní park České Švýcarsko je jedním z nejkrásnějších koutů naší vlasti a já jsem rád, že jsem se sem dostal. Bohužel tu nemohu zůstat déle, ale již teď uvažuji o tom, že na konci léta přijedu na houby, kterých je zde v okolních lesích prý mnoho.
Byl jste v našem regionu již někdy dříve nebo to byla Vaše první návštěva?
Jako malý kluk jsem nějaký čas pobýval v nedalekém Varnsdorfu. Za války jsem přišel o tatínka v koncentračním táboře a maminka byla natolik nemocná a v tak špatném fyzickém i psychickém stavu, že se o mě prostě nemohla starat, a tak si mě vzala k sobě teta, která bydlela právě ve Varnsdorfu. Mlhavě si pamatuji výlety po okolí, ale krásu Českého Švýcarska jsem si uvědomil pořádně až nyní.
Můžete popsat, jak vypadá pracovní týden rabína?
Žádný striktní režim nemám. Ráno vykonám bohoslužbu, někdy i v poledne, když dám dohromady dvacet mužských. Večerní bohoslužba je privátní. Mnoho času věnuji školství a výchově. Momentálně připravuji dětský tábor. Účastním se pohřbů, svateb a podobných akcí, jako byla tato v Krásné Lípě; jsem mohelem - obřezávám. Další aktivity se točí kolem kašrutu. Starám se o to, aby byl přísun košer potravin. Zrovna nedávno jsem uděloval certifikát košer potravin pivovaru Gambrinus.
Jste také známým spisovatelem a dramatikem, napsal jste spoustu knih i rozhlasových her, spolupracoval jste s filmaři, mimojité s Jurajem Jakubiskem - kde jste bral inspiraci?
Já jsem psal zejména v šedesátých letech a to se inspirace dostavila většinou sama (smích), byli jsme mladí, plni ideálů, zamilovaní do života a bez starostí. Dnes už je to složitější, ale místa jako okolí Krásné Lípy jsou rozhodně plná inspirace.
Mnohem vážnější téma je důvod Vaší návštěvy - spolu s naším starostou jste odhalil památník obětem pochodu smrti z konce dubna 1945.
Nejtragičtější na tomto pochodu je jeho naprostá zbytečnost, všechny oběti ve válce byly zbytečné, ale zemřít dva týdny před osvobozením je neskutečně kruté. Od krásnolipské radnice je úžasné, že zvolila pomoc Židovské obci a já jí za to děkuji.
Prožil jste emigraci, žil a studoval jste v Německu a Izraeli - jak cítíte pojem domov?
Domov je místo, kde žiji spolu se svou rodinou a všemi svými blízkými, emigrace je vždy těžká a byl bych velmi šťastný, kdyby z Čech už nikdy nikdo nikam nemusel utíkat.
Jistě pro Vás nebylo jednoduché emigrovat právě do Německa?
Víte, je to velmi zvláštní, ale v emigraci jsem poznal, že Němci jsou velmi hodní lidé, z Československa jsem ute-kl před pronásledováním, totalitou a bohužel i některými Čechy a v Německu mi všichni pomáhali jak jen mohli. Sám nevím, jak bylo možné, aby se mezi takovými lidmi objevili v minulosti takové lidské stvůry jako byl Hitler a jeho pohunci, ale je to všechno zřejmě tím, že mnozí z nás často podlehneme ideologiím bez toho, abychom se nad nimi zamysleli.
Co můžeme my všichni udělat pro to, aby se podobná zla, jakými byly pochody smrti, fašistické a komunistické koncentrační a pracovní tábory, neopakovala a má vrchní pražský a zemský rabín nějaký jednoduchý recept na řešení tohoto problému?
Hluboký odpor k ideologiím všeho druhu, mějme svůj rozum a používejme ho pouze pro dobro naše i našich blízkých...
