Důvěrně známé spojení měsíce června s myslivostí dýchá zelenou svěžestí přírody, která je připravena vydat ze svého lůna tisíce nových životů. A to navzdory chladu a dešti, který v tuto dobu pravidelně v našich končinách zkouší naši víru v příchod opravdového léta. Myslivci již hlásí přírůstky. Čiperná selata prasete divokého dávají na odiv svá pyžama i při okrajích lesů, divokou kachnu s káčaty jsme mohli potkat dokonce minulé pondělí na hlavní rumburské třídě. První srnčata přišla na svět již závěrem května. Jejich matky to neměly o letošní zimě vůbec jednoduché. Jejich život byl z velké části v rukou myslivců, kteří zavezli do krmelců jindy nevídané množství sena, obilí i letniny. I tak dosáhly za uplynulý myslivecký rok (1. 4. 2005 až 31. 3. 2006) ztráty srnčí zvěře nejméně 200 kusů, což představuje téměř 30 % z jarních normovaných stavů. V porovnání s jinými regiony byly tyto ztráty relativně malé, v dalším hospodaření je však jistě myslivci pocítí. Zvěř se instinktivně stahovala do blízkosti lidských sídlišť, kde se bohužel stala velmi často obětí volně pobíhajících psů. Tito psi, potulující se mimo vliv svého majitele či vůdce, představují v současné době velmi vážný problém v ochraně myslivosti i přírody vůbec. Vedle zvěře ohrožují i ukázněné návštěvníky lesa. Státní správa myslivosti našeho správního obvodu projednávala s majiteli psů čtyři případy přestupků. K jejich řešení má pevnou oporu v zákoně o myslivosti, který umožňuje neukázněnému majiteli zvířete uložit pokutu až do výše 30 000 Kč. Kromě toho v důsledku případného usmrcení zvěře vzniká uživateli honitby vůči pachateli přestupku nárok na uplatnění škody. K ceně znehodnocené zvěřiny se připočítá chovná hodnota kusu. Přestupek na místě projednává příslušník myslivecké stráže, požívající ochra-ny veřejného činitele, který je oprávněn uložit osobě, která se přestupku dopustila, pokutu ve zkráceném blokovém řízení, či případ odevzdá k došetření orgánu státní správy myslivosti. Abychom však nezůstali jen u negativ. Dobří chovatelé psů se při procházkách se svými miláčky v lese chovají velmi ukázněně, převažují mezi nimi ženy. Zaslouží si náš dík i uznání. Srnčí zvěř je zvěří v našich honitbách nejhojnější. Vedle ní se setkáváme s menším počtem zvěře jelení a daňčí. Právě posledně jmenovaná velmi dobře přezimovala. Daří se jí v honitbách střední části výběžku. Třetím rokem tam působí pracovní skupina zabývající se zkvalitněním chovu této pohledné zvěře. Měsíc myslivosti hovoří k veřejnosti také tradiční péčí o les a zvěř, která se u nás nese uplynulými třemi staletími. Ano, lesní a myslivecké zákony byly kodifikovány na základě starého práva již v dobách Marie Terezie a Josefa II. Umožňují občanům přístup do lesa za jasně daných podmínek. Taktéž ukládají řadu povinností vlastníkům honebních pozemků. Nejsou tedy reliktem socialistického období, jak se nesprávně domnívá řada našich spoluobčanů, nýbrž promyšleným a zkušenostmi ověřeným systémem. Anglosaská Evropa prošla jiným vývojem, což je patrné zejména ve Velké Británii, kde příroda pro běžného návštěvníka končí u tabulky Private. Díky práci generací lesníků, myslivců a zemědělců se nám příroda zachovala v relativně přirozeném stavu, ta příroda, která nás nyní zve k tiché návštěvě. Buďte v ní vítáni všichni, kteří v dobrém přicházíte!
Za státní správu myslivosti OŽP Rumburk Ing. Josef Zibner