Rumburští měšťané založili již v 15. století bratrstvo střelců. Podle záznamu v knize tohoto střeleckého bratrstva z roku 1744 lze usuzovat, že dokument o povolení založit tento spolek byl vydán tehdejším majitelem panství Hynkem III. Berkou z Dubé. Toto bratrstvo střelců bylo pravděpodobně hojně využíváno v té době nejen k obraně města samého, ale účastnilo se i bojů mimo město. Dokumentují to záznamy z dob „spanilých jízd“ husitských vojsk. I Rumburkem prošla tato vojska při výpadu do tehdej-šího Šestiměstí v Horní Lužici, které bylo velmi bohaté. Jeden z těchto výpadů se odehrál v červnu roku 1429, kdy 4000 pěšáků a 400 jezdců se převalilo přes Rumburské panství do Horní Lužice a zde plenilo města celou půlku měsíce. Byla to doba pro Rumburk a okolí velmi neklidná. V září toho samého roku při další „spanilé jízdě“ se odehrála větší bitva nad Rumburkem pod kopcem Frenzelsberg, blízko nynější průmyslové zóny. Tak zvaní Sirotci, jak si začala část husitských vojsk říkat po smrti Jana Žižky, pod vedením Prokůpka byli napadeni při svém tažení početnou skupinou rumburských střelců a žitavskými zbrojnoši. Husitská vojska rozvinula obranou vozovou hradbu pod kopcem a v této bitvě zvítězila. Jejich vítězství bylo výsledkem nadšení a na tu dobu důmyslných vojenských zařízení, která vojska již rozdělených Husitů na Kališníky a Orebity používala. Následující rok při cestě zpět tito Sirotci vyplenili a vypálili mnoho obcí v Horní i Dolní Lužici. Při obraně padlo tehdy mnoho členů Rumburského bratrstva střelců. Snad proto v roce 1515 potvrdil jejich výsady v té době majitel panství Jindřich ze Schleinitz.
Z historických pramenů zpracoval J. Eder
