Pokud se procházíme centrem Rumburku, jistě si povšimneme Lorety a kapucínského kláštera, v němž je umístěna knihovna. Mezi těmito budovami je však ještě jedna stavba, která bohužel uniká pozornosti a většímu zájmu. Jedná se o klášterní kostel sv. Vavřince. Na tomto místě bych se rád zmínil o osudech této stavby, která si rozhodně naši pozornost zasluhuje.
Kostel kapucínů dal postavit kníže Antonín Florián z Liechtenštejna mezi léty 1683 - 1690. Stavbu povolil císař Leopold I. Zajisté není náhodou, že jedním z předních rádců císaře byl právě příslušník kapucínského řádu, pater Marcus.
Obraz nad hlavním oltářem pochází z roku 1905. Znázorňuje mučení svatého Vavřince - mučedníka římského (zemřel kolem roku 258 n. l.), jemuž je kostel zasvěcen. Tento obraz byl dovezen ze Španělska a stál přibližně 6000 tolarů. Nad ním je erb kapucínského řádu, který měl při kostele svůj klášter. Průčelí presbytáře tvoří obrazy sv. Floriána, sv. Jana Křtitele, sv. Magdaleny a kajícího se sv. Petra. Boční oltář na pravé straně kostela je zasvěcen sv. Františkovi z Assisi, oltář na levé straně pak Matce Boží a oltář v boční kapli je zasvěcen sv. Antonínovi. Tuto kapli zdobí sochy sv. Alžběty Durynské a sv. Františka z Assisi. Stará nástěnná malba znázorňuje útěk Svaté Rodiny do Egypta. Velký kříž v chrámové lodi je prací rumburského řezbáře Jakuba Groha. Taktéž kazatelna z roku 1906 je dílem rumburských řezbářů. Obraz „Obětování Krista v chrámu“ je umělecké dílo polského malíře Antonína Kerna, rodáka z Děčína. Nad hlavním vchodem do kostela je obraz svatého Vavřince, patrona kostela. V hrobce pod kostelem je pochováno přibližně 30 členů kapucínského řádu a několik osob laického stavu z Rumburku a jeho okolí.
Pokud jde o kompozici kostela, je potřeba zmínit jednu důležitou věc: kapucínský řád nikdy nestavěl své kostely s vysokou věží, jak jsme u církevních staveb zvyklí, ale pouze s malou věžičkou. Ostatně rumburský kostel sv. Vavřince je toho typickým příkladem.