Doubice je jednou z nejzvláštnějších a nejzajímavějších obcí na Šluknovsku. Žijí v ní trvale jen 102 obyvatelé, z to-ho pouhých 49 je v produktivním věku a jen pět z nich je bez práce. V Doubici je více domů než stálých obyvatel (víc než 200), z toho 154 je rekreačních. V sezóně se do nich nastěhují „lufťáci“ ze všech koutů republiky, hlavně Pražáci, Tepličáci, Mostečáci a rázem má tato malá vesnička obyvatel o jeden řád více.
V Doubici téměř neexistuje žádný průmysl, jsou zde jen tři firmy, truhlářská, zámečnická a jedna instalatérská a stavební. Většina lidí dojíždí za prací do okolních měst.
Přes toto všechno není Doubice městem duchů, jak by se mohlo zdát. V Doubici to žije kulturním, sportovním i společenským životem a i místní politická scéna občas překvapí, a nejen místní obyvatele.
- Proč byla odvolána starostka Božena Stejskalová?
Na jaře byla z funkce starostky obce odvolána paní Božena Stejskalová. Žena, která nedílně patřila k politickému životu celého Šluknovského výběžku a která byla s doubickou radnicí spojena více než deset let. Její odvolání bylo pro všechny nezasvěcené velkým překvapením. Hlavním důvodem prý byla nemožnost shodnout se na návrhu rozpočtu na rok 2005, ve kterém výdaje (zejména mzdové) jednoduše přesahovaly příjmy a možnosti obce, což by v důsledku vedlo k jejímu ekonomickému konci.
„My jsme neměli výhrady k práci paní starostky,“ vysvětluje nový starosta Miloslav Himmer.
„Ona byla velice pečlivá a zodpovědná a radnice pod jejím vedením byla v pořádku. Ale radikálně jsme se rozcházeli v názorech na budoucnost Doubice. Zatímco paní starostka zastávala názor, že takto malá obec jako je Doubice není do budoucna schopna samostatné existence, pět ze sedmi členů obecního zastupitelstva bylo názoru opačného. My chceme, aby Doubice existovala dále jako samostatná obec (což je dlouhodobě možné, pokud jsou příjmy a výdaje v rovnováze) a nejen přežívala nebo se ztratila na předměstí jiného města. Proto byla paní Stejskalová odvolána“ dodává Miloslav Himmer.
- Půlroční starostování Miloslava Himmera
Naskočit do rozjetého vlaku nikdy není jednoduché, zvlášť, když se člověk musí spoustu věcí učit za pochodu a když do příštích voleb zbývá jen velice málo času, necelé dva roky.
„Začátek byl o to těžší, že téměř zároveň s paní Stejskalovou odešla z radnice i dlouholetá účetní paní Anna Šikýřová. Nahradit ji stejně zkušenou pracovnicí se znalostmi specifik státní správy bylo, zejména z finančních důvodů, nemožné. A tak i nová účetní slečna Jana Bošinová získává praktické zkušenosti „za pochodu“. Nejprve bylo nutné maximálně omezit výdaje obce, zejména náklady na její správu a na mzdy, aby mohl být do budoucna rozpočet obce pokud možno vyrovnaný. Dosud byl totiž dlouhé roky dotován z prodeje obecního majetku. Současně se snažíme připravit podmínky pro zvýšení příjmů obce. Obec již má živnostenské listy, které jí hned v příští „chalupářské“ sezóně umožní nabízet zájemcům zejména práce související s péčí o zeleň. Tyto služby chceme do budoucna ve spolupráci s úřadem práce dále rozšiřovat. Doubice neměla žádnou vizi nebo myšlenku, jak by mohla žít a prosperovat, nebylo připraveno nic, co by ji mohlo v rozvoji pomoci. Nebyl připraven žádný projekt, na rok 2006 nebylo zažádáno o žádnou dotaci... Tohle všechno musíme změnit, a to v co nejkratší době. Dnes už můžeme vypočítávat první dílčí úspěchy,“ dodává starosta Himmer.
- Vrátí se život do doubických rybníků a mrtví na místní hřbitov?
„Jedna z prvních věcí, kterou jsme udělali, byla změna politiky odpadového hospodářství,“ vzpomíná nový starosta na dobu před několika měsíci. „
Novou vyhláškou a uzavřením smluv s jednotlivými majiteli nemovitostí se nám podařilo odstranit nevzhledné kontejnery a nekontrolovatelnou skládku uprostřed obce, kterou hojně využívali nejen místní obyvatelé, ale také přespolní. Zároveň se snížilo množství komunálního odpadu a naopak se zvýšilo množství odpadu separovaného. Až donedávna byla Doubice nejhorší obcí na Šluknovsku v oblasti odpadového hospodářství a my věříme, že teď, po kvartálním vyhodnocení, budeme mít v ruce příznivější čísla,“ doufá Miloslav Himmer.
Radost novému vedení obce dělá připravená koncepce a studie na revitalizaci a vytvoření budoucího centra obce.
„I když je to zatím hudba budoucnosti, tak alespoň víme, co chceme a kterým směrem chceme obec vést,“ dodává Miloslav Himmer a zároveň přibližuje další plány a záměry na několik příštích měsíců.
„Chceme využít všech pro Doubici možných dotačních titulů, které by přispěly k dalšímu rozvoji obce, ze kterých by byly opraveny např. doubické rybníky, studánky či sakrální památky, které jsou nedílnou součástí historie naší obce, ale i památné a významné stromy. Ani na budovu OÚ a ostatní majetek obce se nesmí zapomenout.
Další a velice důležitou záležitostí je obnova místního hřbitova. Vždyť poslední nebožtík zde byl pochován v roce 1974 a od té doby jsou všichni naši občané pochováváni někde úplně jinde. Již na letošní Dušičky chceme hřbitov připravit tak, abychom se nemuseli stydět, až se přijedou návštěvníci obce poklonit památce svých předků. Chceme z tohoto místa vybudovat důstojné a krásné místo posledního odpočinku i pro naše doubické spoluobčany, jak nejrychleji to bude možné.“
- A jak se v Doubici žije dnes?
„Nádherně,“ vydechne starosta jedním slovem.
„Doubice je jedno z nejkrásnějších míst, co znám, se svým všudypřítomným Geniem Loci. Jsme sice odříznuti od světa, což by se mohlo na jednu stranu zdát nevýhodou, ale na druhou stranu, když toho budeme umět využít, tak to může být pro obec jen přínosem. Kvůli obtížné dostupnosti okolních obcí, zvláště v zimě, jsou místní lidé odkázáni na vzájemnou pomoc. Nikdy zde nezůstanete bez pomoci nebo sám, vždy se najde někdo, kdo vás odveze, kam potřebujete, nakoupí, doveze nebo zařídí to, co si nedokážete zařídit sám. Až na vzácné výjimky jsou tu lidé vstřícní a přátelští,“ říká s láskou Miloslav Himmer.
V Doubici působí velice aktivně Spolek přátel Doubice, který se významně podílí na spolkové a kulturní činnosti. I díky jeho členům se starostovi dokonce podařilo získat opisy originálů starých německých kronik mapujících historii obce až do odsunu Němců v roce 1945, a tak má obec konečně další a dlouho postrádané historické kořeny. Také postava doubického rodáka a čestného občana obce z doby 1. republiky, zakladatele ZOO v Ústí nad Labem Jindřicha Lumpeho, je neprávem opomíjena.
„Můžeme se chlubit pěti místními, a podotýkám velmi kvalitními hospodami, kde to žije denně aktivním životem, a to i mimo sezónu,“ chlubí se starosta.
„Lidé z okolních obcí si sem navykli jezdit za vyhlášenou kuchyní do Staré hospody, za kulturou a dobrou hudbou do Fabriky nebo za sportovními a společenskými aktivitami do hotelu Jef. Doubickou hospodu si hýčkají místní štamgasti a Penzion Matyáš je vyhledáván turisty pro svou intimní atmosféru. Dále zde máme chatu Hubertus a penzion Chřástalku, které nabízejí výborné podmínky pro školní a sportovní zájezdy a soustředění. Obliba Doubice jako centra turistického ráje je naši silnou devizou,“ tvrdí starosta.
Miloslav Himmer - nový starosta Doubice
Kromě všech těchto aktivit, které mají přispět k větší atraktivitě Doubice, usiluje starosta o rozšiřování a zkvalitňování kulturního, společenského, sportovního a spolkového života.
„Kromě již zmíněného Spolku přátel Doubice se k nám opět vrací ochotnické divadlo, pořádáme plesy, koncerty vážné hudby v kostele a moderní hudby ve Fabrice. Svou tradici si již vybojovala Doubická pouť, Den koní či Hubertova jízda, bleší trh či soutěž v petanque. Ale je toho samozřejmě více a my vítáme každou další aktivitu,“ vypočítává.
Další výhodou, kterou by doubičtí rádi využili, je poloha obce mezi CHKO Labské Pískovce a CHKO Lužické hory a skutečnost, že většina katastru obce leží v NP České Švýcarsko. Proto zde zamýšlejí příští rok zřídit společně s NP Informační centrum a muzeum Jindřicha Lumpeho a zahájit intenzivní spolupráci také směrem do sousedního Německa.
Doubice však není jen místem, kde se dobře jí a odkud lze podnikat zajímavé výlety do okolí.
„Jistě je mnoha lidem znám termín Mozkové lázně, který se s naší obcí pojí,“ připomíná starosta.
„Doubice by se měla stát v budoucnu místem, které lidem unaveným rychlým tempem života, stresem a starostmi pomůže k relaxaci a odpočinku, místem, které prospěje nejen jejich tělu, ale i duši. A to je naším cílem. Postupně vybudovat z Doubice krásnou vesničku, která bude celoročně vyhledávaným turistickým místem, která zůstane oázou klidu a odpočinku, ale také kvalitní zábavy a která si přitom zachová svou osobitost, malebnost a zejména samostatnost,“ představuje svou vizi doubické budoucnosti starosta Himmer.
Doubice je jednou z nejzvláštnějších a nejzajímavějších obcí na Šluknovsku. Žijí v ní trvale jen 102 obyvatelé, z to-ho pouhých 49 je v produktivním věku a jen pět z nich je bez práce. V Doubici je více domů než stálých obyvatel (víc než 200), z toho 154 je rekreačních. V sezóně se do nich nastěhují „lufťáci“ ze všech koutů republiky, hlavně Pražáci, Tepličáci, Mostečáci a rázem má tato malá vesnička obyvatel o jeden řád více.
V Doubici téměř neexistuje žádný průmysl, jsou zde jen tři firmy, truhlářská, zámečnická a jedna instalatérská a stavební. Většina lidí dojíždí za prací do okolních měst.
Přes toto všechno není Doubice městem duchů, jak by se mohlo zdát. V Doubici to žije kulturním, sportovním i společenským životem a i místní politická scéna občas překvapí, a nejen místní obyvatele.