Je velice jednoduché zlobit se na městské úředníky, že nezajišťují úklid města nebo že to dělají špatně a že každý jiný by to uměl lépe. Neuměl.
Potýkat se denně s bezohlednými a nepořádnými lidmi, pro které neexistují žádná pravidla, je mnohdy nad lidské možnosti.
Každý přece ví, že domovní odpad patří do popelnice, že existuje svoz tříděného odpadu, který může jednou za čtrnáct dní využít každý občan Rumburku zdarma, a že velkoobjemový odpad se odváží do sběrného dvora. A přesto dnes a denně řeší pracovníci komunálního odboru Městského úřadu nové a nové černé skládky, které v okolí rumburských sídlišť, popelnic a v lesích okolo města vyrůstají jako houby po dešti.
Černým dnem je vždy pondělí, kdy se po víkendu najde nepořádku na rumburských ulicích nejvíce.
A jak tento problém řešit? Co ještě více občanům města nabídnout, aby nedělali nepořádek a aby si ho po sobě uklízeli? Víc už nabídnout nejde. Teď již je na nich samých, aby si zametli před svým prahem, aby se začali chovat slušně a zodpovědně ke svým sousedům, k městu, ve kterém žijí, a nakonec i k sobě samým.
Je sobecké a sprosté zneužívat systém, který v Rumburku řeší likvidaci odpadů. Je nemorální poškozovat tímto ty Rumburáky, kteří tato pravidla dodržují. A je nepochopitelné, že ještě dnes, v moderní a civilizované době, se mnozí z nás chovají jako nevychovaní barbaři.
