Jednoho dne jsem obcházela vrchol Jedlové. Byl pozdní podzim roku 2001. Na svazích ležel mokrý sníh, po nebi táhly temné mraky a v údolích se válela mlha. Tu rozrážely jen vrcholky Klíče, Luže, Tanečnice a Vlčí hory. Když jsem došla na druhou stranu kopce, byl vidět Tolštejn, který je častým cílem mých výletů. Počasí bylo tak ponuré, že jsem ani nepotřebovala příliš fantazie k tomu, abych si představila atmosféru doby, kdy byl Tolštejn stavěn a kdy prožíval období své největší slávy i ponížení. Středověk byl krutý, vedlo se množství válek, kde bojoval muž proti muži, a smrt byla pro každého z nich jistá. Na obchodních cestách hrozilo neustálé nebezpečí a protože bylo proti němu nutno bojovat, byla postavena řada strážních hradů, mezi nimi i Tolštejn. Kolem něho se za krátký čas usadili lidé a vznikla tak vesnice jménem Jiřetín pod Jedlovou. Už v roce 1587 udělil městu císař Rudolf II. plná městská práva, pečeť a městský znak. V dnešním Jiřetíně p. J. žije 590 obyvatel a je celoročně turisticko-rekreačním centrem v západní části Chráněné krajinné oblasti Lužických hor. Myslím, že tyto důležité informace nám postačí k tomu, abychom si mohli vytvořit vlastní představu o tom, proč v roce 1999 obec navrhla vznik Mikroregionu Tolštejn, který sdružuje osm okolních obcí. Za jejich spoluúčasti dal Jiřetín v roce 2000 podnět ke vzniku Tolštejnského Panství - projektu na podporu turistického ruchu v celém Šluknovském výběžku a okolí.
